OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
joy division sú v úplne inom hrnci než the clash (o u2 ani nehovoriac)..
inak ak človek nepotrebuje mať všetky tie kapely (z hrnca joy division) na všetkých ich albumoch, tak nepoznám lepšiu kompiláciu presne tejto postpunkovej hudby než soundtrack k filmu "awaydays".. odporúčam všetkými desiatimi (film takisto:)
http://en.wikipedia.org/wiki/Awaydays
trefa, NO založili pohrobci JD: Bernard Sumner, Peter Hook a Stephen Morris
Jo, vznikli..
nevznikli náhodou z joy division New Order?
Základ a kult, kterému jsem nikdy nepřišel moc na chuť, škoda..
Ja som ten posledný človek ,čo pozerá na inštrumentalnosť :D Znie to dobre, taka anglická gitarovka/garažovka, nemám s tým problém.
když už tady byla řeč o The Jesus and Mary Chain, je dobré poznamenta, že Psychocandy je taky docela základ a kult :D
Chápej že jsem přišel ze sobotní pracovní dvanáctihodinovky a mám potřebu komunikace...:-))
Mě JD nevadí, film Control se mě líbil hodně, ale prostě nepatří u mě do (řekněme) "UK Rock Top 5 té doby" (tedy přelomu 70/80´s, tam mám místa rezervovaná jiným The Cure, U2,The Clash, Buzzcocks, a hlavně David Bowie...to jen k tomu vztahu k té době.
ale bez toho, aby si mal aspoň minimálny vzťah k starým anglickým veciam z toho obdobia, sa ti k tej "antiinštrumentálnosti" bude hľadať vzťah ťažko..
rýchlokurz joy division:
http://www.youtube.com/watch?v=AtpyAVzdXVw
http://www.youtube.com/watch?v=flVEoNuEYgE
http://www.youtube.com/watch?v=qHYOXyy1ToI
VuDré: Hele, já si nepotřebuju porovnávat penis, jenom tvrdím že JD splňují spíš požadavky pisálků okrajových rockových forem (většiny mých kolegů) :-)) a The Cure jsou prostě komplexní eklektickej band profíků a polobohů, kterej umí pop, gotiku, post punk i kytarovku. Co se komu líbí je každého věc, ale pro mě je výsledek jasný ... 5:0 pro chlapce ze Sussexu.
ani neviem prečo som to porovnal ku the cure, len viem že v jednom čísle SPARKU sa jakubík alebo švelch venoval joy division , jesus and mary chain , the cure tusim to bola historicka studna , joy division som este nepocul.
nemyslím si, že existuje veľa myšlienkových svetov, v ktorých sú the cure viac ako joy division..
ale je pravda, že väčšina ľudí si nepotrebuje neustále takto prenesene porovnávať dĺžku penisov ;)
Tak abych se upřesnil, u obou kapel na mně zkrátka dělají shodný dojem některé nálady, které coby hodnotící faktor dávám velice vysoko, a tam kde na mně působí shodně tam řadím JD výš, jiná srovnání mi přidjou zbytečná, asi jako tenhle můj exhiboušskej příspevěk..
to Stray: ach jo...
a?
Jo ve všech směrech...JD mi připadaj, že před debutem mohli držet nástroje tak půl roku, dýl ne.
Některé desky (i novější) od The Cure mám hodně rád... každopádně úvaha, že "ve všech směrech stírají JD," mi příjde přinejmenším komická... ale jak říkám, já bych ty dvě kapely vůbec nesrovnával
Joy Division jsou pro mě právě tím příkladem, že i nemuzikanti mohou přepisovat dějiny. :-) The Cure je stíraj ve všech směrech.
Mě tedy dává víc třeba "Three Imaginary Boys", debut the Cure, než obě alba JD. Atmosféru zas tak neřešim... zpěv je hodně nezpěvovej.:-)
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek