MOGWAI - The Bad Fire
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
No to on aj v staršej zostave (s Jesperom) hrával väčšinu sól. Šikovný gitarista...
Björn je řízek!
jj, bol to on ale väčšinu sól hral Bjorn..
Hm, ten Björn Gelotte z IF za posledné roky nejak výrazne zosivel... asi to má na svedomí fakt, že všetky gitarové party má na starosti teraz len sám v kapele. Aj keď Niclas Engelin je tam teraz tiež. Bol práve on tým druhým gitaristom na pódiu počas koncertu?
Mne osobne to viacej pripominalo maraton koncertov, ako festival. Cely areal sluzil na sledovanie koncertov, a ostatne zony akosi neexistovali. Z toho vyplyva aj ten vsadepritomny bordel... Zahranicni organizatori to pojali dost odmerane a strojovo - ano jedla bolo dost, kupit si pitie bola zalezitost par minut, merchandise ok, casova organizacia bola dokonala. ALE chybal tomu urcity "feeling" a snaha sprijemnit ludom ich pobyt.
K hudobnej stranke az na to, ze obcas to bolo prilis potichu, tazko mat vyhrady.
Můj názor
Z letošního Sonisphere (loni jsem nebyl) mám rozporuplné pocity. Už při příchodu jsem a nejen já, ale i řada lidí, netrefil vchod - přitom stačila šipka upozorňující, kde vchod je. Ale nešť - moje chyba. Čekání na pivo nebylo dlouhé, s cenou i Budvarem bych byl též ztotožněn, ale nikoli s objemem (proč 0,4 l?!!!). Byl jsem též příjemně překvapen šíří sortimentu nabízených pochutin. Rozčarování však nastalo po prvním pivu, kdy jsem oběhl téměř celý areál marně se pídě po odpadkovém koši. Ten jsem nenašel a stal se tak proti své vůli jedním z původců bordelu, který se v prostoru Výstaviště vytvořil. Uvítal bych také nějakou odpočinkovou zónu - sedět prdelí na malých kamenech není úplně nejpříjemnější.
Vlastní hudební program - přišel jsem hlavně na Maideny a In Flames s tím, že si rád zopakuju Kreator a rád se seznámím s Matodon a Korn. Skupiny nezklamaly, ale za to zvukař se "vyznamenal". Kreator byli potichu a navzdory Milleho projevům bezzubí. In Flames paráda! Z Mastodon jsem nic neměl, neboť jsem pod zvukovým nánosem kytar téměř nerozpoznal zpěv. Korn mě velmi příjemně překvapili - dle mého soudu měli nejlepší zvuk. V případě Iron maiden mám rozporuplné pocity - jejich výkon bez chyby; ze setlistu bych vyřadil El-Dorado, 2 Minutes a Running Free (naopak jsem velmi spokojen ze zařazení Dance Of Death, Evil That ... a Blood Brothers. Od Dance Of Death (a zvláště při ní) byl zvuk značně kolísavý (hádám, že déšť za to nemohl) - jakoby zvukař zkoušel tři možná zvuková nastavení.
Tradičně úsměvné nalité postavičky jsou příjemným koloritem podobných akcí, ale jen do momentu než začnou znepříjemňovat akci ostatním.
Spokojenost s velkým ALE.
Az na spominany bordel bolo vsetko vyriesene na 100 %. Vstup do arealu bol rychly a bezproblemovy a tak isto aj do GC. Kedykolvek som dostal chut na pivo do 2 minut som mal odstatu radu. Oblubene kapely nesklamali.
Uvědom si, že mám přes noc napsat dvě recenze, takže se potřebuju dostat do pohody.:-)
Nikdo neni dokonalý. Nevysávej!:-)
Strayi už by ses ale mohl naučit správně používat mne/mě/mně, co říkáš?
Nejsem prase
Mně teda ten bordel vadil hodně. To, že se jedná o jednodenní festival neomlouvá to, že pořadatel není schopen zajistit odpadkové koše, úklid a hygienické zázemí. Naštěstí nedaleká zahradní restaurace mi poskytla alespoň to kvalitní sociální zázemí. Myslim si, že to že jsem fanoušek metalu ještě neznamená, že jsem prase, které si odpadky hází pod sebe a ještě si do nich sedne. Jinak co se týče muziky, tak jsem jel na In Flames a Maideny. Zvuk nic moc, ale obě kapely odehráli slušné sety. Souhlasím s tím, že dramaturgie koncertu IM mohla být hlavně v první půly mašlapána většími peckami, ale slyšet naživo Fear of the dark za zpěvu celého publika je nezapomenutelný zážitek. Na Sonisphere na Výstavišti, ale už opravdu nikdy nezavítám.
a ešte dodám, že In Flames hrali svoje pecky nie od Reroute po súčasnosť ale od Clayman-a
skvelá reportáž...až na tú Dance Of Death - pre mňa absolútne úžasná vec :)....čo sa týka KORN-u veľmi ich nepoznám...celý set som odstál ale musím povedať, že nenudili :)..ale aj tak: 1. IRON MAIDEN 2. IN FLAMES 3. KREATOR 4. KORN 5. MASTODON :)
KORN jednoznačně nejlepší. Za nimi MASTODON, a pak ten zbytek :)
Sonisphere 2011
Souhlas se Strayem, za vcelku hodně férovou cenu hodně (kvalitní) muziky :) Výkony jednotlivých aktérů strhující. Na In Flames jsem si krásně trsnul, Maidni podali očekávaný výkon (rozuměj naprosto precizní), ale jestli se někdo plně rehabilitoval, pak to byli KoRn, kteří předvedli opravdu hodně suverénní výkon! Já jsem naprosto spokojen, moje veškerá očekávání byla do puntíku naplněna a místy i překonána :)
huh...:-) dík.
* Falling Away from Me
dneska
už čtu asi pátej report z festivalu, kde jsem nebyl. Úplně každej píšete něco jinýho:))) Tak já budu dneska věřit Strayovi:))) ty Irony yzávidím.....Mě tam bohužel letos nic jinéhho nenalákalo. Chyběla mi tam nějaká druhá "velká" kapela. Za AC/DC se taky přimlouvám...
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Vložit diskusní příspěvek