MOGWAI - The Bad Fire
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
taky u novýho alba Sepultury mlaskám :) celkem fajn začátek roku, co se týče novejch alb starejch skupin
ako pocuvam tu instrumentalku Iceberg Dances, kludne by som od Kissera a Casagrandeho bral takto ladeny instrumentalny album, kde by sa kreativne komplet utrhli z retaze.
To mi pripomína jedného pepika na nemenovanom webe pod novým klipom Kreator: "kdeže jsou ty osemdesáta léta :( ?" ...no v 80tych rokoch VOLE!!!
Nostalgia je fajn vec, len to s ňou netreba preháňať. Kto chce Arise, nech vyberie CD z police a vopchá do playera.... Rok 2017 je rokom "Machine Messiah", mľask mľask...
Paci sa mi, ze sa stale riesi Maxov odchod a pritom to zanedlho bude stvrt storocia:-)
O tom není pochyb! Vždycky to byla Kisserova kytara a kdysi dávno ještě Igorovy bicí! O kytaře Maxe se nemá cenu bavit. Na ty 4 struny to ani moc nejde.
2 Jakub
Suhlas a ...AMEN ;-)
Žiaľ (pre niekoho možno naštastie!?) mame teraz 2-3 kapely pohrobkov povodnej Sepultury, z ktorých (pre mna) ani jedna nedosahuje kvalit a urovne albumov: Beneath, Arise, Chaos
Bože zase tieto nezmyselné debaty... Zvuk Sepultury drží Kisserova gitara a hotovo.
to Jeremy
Michal Husák na úvod svojej recenzie na posledný album napísal, "To, že je Sepultura po odchode Cavalerovcov úplne iná kapela je už dlhšie známy fakt..." ...a s týmto sa aj stotožňujem
Otazka...je ešte Sepultura vôbec Sepultura, pri tom ako dnes znie a kto v nej hra?
Nova Sepultura nuda nuda nuda
Machine Messiah
Jaj, poprvé slyším u Sepky hamondky! Kdo by to třeba před 20 lety tušil? :-) První půlka mi připadá pestřejší, u druhé sklouzli někde do začátku s Derrickem. Příjemně mě překvapila úvodní píseň s Dillingerovskými melodickými motivy a pro Sepulturu nezvyklá progresívní instrumentálka s divokou španělkou a již zmiňovanými hamondkami. Povedlo se. Asi bych použil hlášku, kterou tu někde kdosi psal - "poslouchá se to úplně samo!":-D
Recenzia Stray
Kde sa dá prečítať tvoja recenzia pošli mi prosím ťa link.
A jaké klady,!
K smrti mi vadi že i Karel Gott kadi...
Sepa je ve formě tak jako pan Lars Ulrich
Pestitel zije!
To orre
Řekl bych, že Ulrich zase cvičí ;-)
Memento: Metalový Bratr Vás sleduje !!!
V pořádku. Příště k plotu nechodit.
Uff a je to tam, ale bylo to jen tak tak a samozřejmě očekávám důtku, či černý puntík na nástěnce návštěvníků....
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Vložit diskusní příspěvek