Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
to Stray
Beru na vědomí:), sorry. Pokud si budeš BCC cenit více jak na 7, dej mi vědět.
Stray - myslím, že bys měl být spokojený - žádný jižanský sémě tam není.
Glenn je na maximu a tipuji přesně tam kde ho asi chceš mít :-).
hardrock je Strayova priorita, kamarýde :) dokonce je celkem velkým obdivovatelem Glenna Hughese, jenže prostě zatím nebyl čas a navíc byl bržděn poměrně průměrným hodnocením všech recenzí v zásadních tuzemských periodikách, každopádně po albu brzy sáhnu. Uvidíme, ale pokud to bude takovej ten jižanskej hardrock s umělečtější ambicí, pak to nevidím růžově - potřebuji vypalovačky - DEEP PURPLE z let 70-75 potvrdí - tak se to má dělat.:) Na progres nejsem zvědav.
Jak jsem stačil vypozorovat, blues (hard)rock nebude Strayova priorita:). Album si každopádně pořídím, musí to být nanejvýš příjemná hudba.
Stray to vůbec nezná.
Panové to album je užasný... díky. Devítka je rozumová a Subeer si dává s hard-rockem na čas pokoj :-) - nevim jak Stray.
Stačí se kouknout na fotku kapely a hned je každýmu jasný, že recku dělá Stray nebo subeer
Moc pěkná recenze!Výstižněji by mé pocity při poslechu tohoto klenotu nikdo nepopsal.Skvělá deska-mě se hra Jasona skutečně moc líbí,holt geny zděděné po "zvířeti" se nezapřou...Bubenicky naprosto vynikající a kytarově?To už vůbec nemá cenu mluvit...talent od Boha...Natočit dvě super desky během v podstatě jednoho roku,věnovat se sólovce a přitom všem se nevykrádat a ještě servírovat takovou kvalitu...To smekám klobouk!!!Já bych se nebál narvat do hodnocení skoro desítku,protože takhle má vypadat až na dřeň poctivý hudební řemeslo...Který fakt baví!
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Vložit diskusní příspěvek