Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ja mám taktiež EVERGREY, ako jednu z mojich naj kapiel, ale nová skladba sa mi teda do hlavy až tak moc zas nezavŕtala, ale je to dosť dobrá, počúvateľná skladba. Ale samotný klip je inak fajn.
Tie promo reči - tie majú podobné už minimálne od albumu "Torn" s tým, že sa odvolávajú na "najsvätejšiu trojicu" albumov... Ani teraz tomu nie je inak.
Já je mám jako jednu ze srdcovek, King of Errors se mi po dalších posleších zavrtala do hlavy, jen se obávám rychlé oposlouchatelnosti. Uvidíme, co zbytek. Na promo řeči na jejich stránce ("“Hymns For The Broken” probably is their most atmospheric and intense album so far - and we speak of a band that has released classic albums such as “In Search For Truth”, “Recreation Day” and “The Inner Circle”" ) bych moc nedal.
Oni to tajili dosť dlho s tými "new members", ale že sa rovno navrátia Henke s Jonasom som fakt nečakal a táto udalosť ma veľmi príjemne prekvapila a zároveň potešila. Nová skladba celkom fajn, ako písal Smolik nižšie, solídny priemer. Teším sa na novinku.
Nedokazem si pomoct, ale čim viac to počuvam, tym viac sa mi to pači. Vyborna skladba a ten klip! Krajši som nevidel už poriadne dlho.
Singl se mi zdá jako jejich solidní průměr...
Tak to je pre mna velmi, velmi prijemna novinka. Som strašne zvedavy na novinku. Evergrey mam velmi rad.
Henrik a Jonas jsou zpět, jsem zvědavej, jak dopadne novinka.
Není to špatné... třeba Frozen je hit jak remeň... Pro mě jednoznačná substituce za sračku Dream Theater... přidám ještě Beyond Twilight a pár dalších skupin a už se nemusím srát s tou pošahanou hrůzou DS.
Nosferatu fakt ne:(.. Ale vim že to album svoje fanoušky má a je to ok. Jen je to pro kapelu takovej skok mimo, což koneckonců dokázali hned dalším úplně jinak koncipovanym ISOT
Solitude je skvelý album - Nosferatu, Words mean nothing, Solitude withing, she speaks to the dead....pre mňa samé skvosty :)
Discovery celkem ok, ale Solitude? Kdyby tam nebylo Words Mean Nothing, tak je to album naprostá divnost. Přitom She Speaks to the Dead hrajou na koncertech velmi často a rádi.
Monday je určite lepši ako ich prve dva albumy :) Je to moj osobny favorit, hoci vybrať si z tych fantastickych diel, ktore tato kapela nahrala je velmi tažke.
drtivý*
přitom fanoušci v době vydání dost odsuzovali Torn, což je nakonec lepší album, než toto:).. Ohledně nejslabšího Monday Morning - souhlas, ovšem to je u dritý většiny fans i pisálistů převládající názor.
absolútny súhlas s Milanom....pre mňa je napríklad ich najslabší počin Monday Morning Apocalypse...(aj keď je to skvost).....,ktorý bol považovaný za krok inam...
Pravda, výnimkou je snáď len záver "Wrong" v klipovej verzii
Evergrey
Evergrey jsou mojí srdeční záležitostí, těžko se proto jejich poslední CD hodnotí, náležitý odstup a nezaujatost zde prostě nejsou. V zásadě souhlasím s recenzí, kapela už asi ničím novým nepřekvapí. Otázkou je, zda to vlastně chceme. Já osobně EVERGREY miluji takové, jací jsou, šedivé, pochmurné, náladotvorné, melodické... Jediné, co je pro mě na posledním CD malinko jiné, je Thomasův zpěv. Někam se z něj vytratila naléhavost, ten třetí rozměr jeho zpěvu. A to je pro mě škoda.
Evergrey sledujem nejakých 7-8 rokov, majú u mňa čestné miesto. Novinka je slušná, určite žiadne sklamanie - ale čosi mi tam aj tak chýba.. Spätne som si nedávno prehrával staršie veci.. A zistil som, že na mňa najviac funguje práve Torn, ktorému páni z radnice ktovie prečo vtískajú čierneho Petra. Silný materiál podaný s akousi...hm...ozajstnosťou. Bez hrania sa na prekombinovaný prog alebo drsnú tvrďárnu. Gitarový zvuk Torn mi tiež sedí viac. Ale hej, varíme stále z toho istého, súhlasím. Ale ešte stále to Tomovi žeriem, takých je málo.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Vložit diskusní příspěvek