MOGWAI - The Bad Fire
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Výborná deska fajně se to poslouchá...
tento album som pocul o dost neskor ako vysiel no urcite je rovnako vyborny ako napr. icon, no osobne umieram z gothic!
Oh yeah, kolosální dílo, to je to pravé slovo. Geniální věc, ze které jsem byl v pr... možná několik let. To byly neuvěřitelné časy - Enchantment, The Last Time, Shadowkings nebo I See Your Face, to nejde zapomenout - a nejgeniálnější moment alba nebo možná lidských dějin - sólo v Hallowed Land - zase padám do komatu... když připočítám skvělý obal a dokonalý potisk cédéčka, nevím, co bych ku... ještě měl chtít víc. Jo, přece jen jedna věc, která mi dojem trochu kazí ... když tehdy PL přijeli s turné na DT do Prahy, po předklapelách Misery Loves Co. (ti byli skvělí) a Amorphis (ti mě nikdy nebrali) Nick Holmes zazpíval tak příšerně falešně jako když taháte deset koček za ocas... ale co, to už je pryč, zbyla tahle skvělá deska, zvlášť když od One Second mě PL už přestali bavit...
Podle mě také asi nej album Paradise Lost, ale tak jak uvedl v komentáři Marco je u mě ještě více blíže srdci deska "One Second", která jde v hudebním vývoji kapely ještě dál a určitě správným směrem.
Paradise Lost té doby sršel skvostnými nápady, které budu milovat navždy.
Pekne, album i recka... pro mne posledni album PL, ktere muzu poslouchat cele... misto nasledujici tvorby si radeji pustim nejaky spickovy 'poprock'...
S týmto albumom som v polovici 90´s definitívne prepadol rockovej-metalovej muzike. Krásny cover, nádherná hudba, skvelé výkony hudobníkov, svojské-špecifické poňatie hudby - u mňa ide o osudovú záležitosť, aj keď nasledujúci skvost "One Second" mám možno ešte o trošinku radšej.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Vložit diskusní příspěvek