MOGWAI - The Bad Fire
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
souhlasim s autorem článku,GHOST BRIGADE mam sice rád a jejich music se mi líbí,ale vždy to bude druhá liga, na rozdíl od zmíněné KATATONIE ta je bezkonkurenční extraligou a na její mistrovství mít nikdy nebudou!
tak ještěže nejseš člen nějaký dobrý kapely:)
pro mě např. pěkná (a samo slabší) alternativa ke Katatonii, která už skutečně vaří dokola ty samé nápady.
dobrá recka, ale být člen kapely, tak mě asi urazí:)
mna bavi len ich prva doska. ale najradsej si pustim cult of luna.
LW však vypočuj aspoň môžeš potom pyskovať :D
Tak zlé to rozhodne zase nie je, ale keď ťa nebavil predošlý materiál, pochybujem, že toto ťa nejako zásadne nadchne. V minulosti už prišli so zaujímavejšími, pútavejšími melódiami.
Mám si to vypočuť? Prvá bavila, druhá nudila, naživo sklamanie.
Musím souhlasit s oběma příspěvky, oproti minulým deskám trošku pokles formy, ale i tak je to velice slušná deska. Bohužel si u prvních desek nastavili laťku hodně vysoko. U mě první dvě desky 9/10, této bych dal 7/10.
Je to o kus slabšie ako Isolation Songs, ale nie o taký aby mi slzy vbehli do očí :D Vyzdvihol by som ešte záverečnú Soulcarvers. Pekný kúsok a záver.
Na novinku týchto fínskych náladotvorcov som sa dosť tešil, no musím povedať, že mierne sklamala moje očakávania. Predošlé vydania boli hlavne o viac chytľavejších skladbách, viac momentov, ktoré dokázali poslucháča strhnúť. Tu je takých momentov pomenej.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Vložit diskusní příspěvek