NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Paráda!:-) Takové štěstí nemají všichni.:-) Jen tak dál
Pro mě opět ssuper deska. MH opět nadupaní. Poslouchám tuto kapelu od jejich začátku, měl jsem štěstí být na koncertě když jeli tour se Slayer k první desce Burn My Eyes . A minulý tyden 12/11 ´11 ve Vidni na dalším už několikátem koncertě. Po show jsme asi hodinku se členy měli meet & greet ...v poho se s nama pofotili, pokecali a cokoliv všem podepsali...a dokonce Phill Demmel jak mě viděl, tak mě hned poznal..stál jsem totiž cely koncert před ním v první řadě :-)
Mna osobne viac bavia Blackening a Unto The Locust ako prvé albumy,hoci nie som nejaký extra fandaheavy metalu(ale mám asi 4 albumy od IM),tiež mám radšej groove,hc resp tvrdší nu metal,ale paradoxne mi ich posledný vývoj vyhovuje
Souhlasím s tím, že se Unto the locust MH přibližují Iron Maiden, hodně věcí na tomto albu mě Železnou pannu evokují. Otázka ovšem je, jestlit to je dobře, všechny vály jsou výborné, některé dokonce bombastické. Ale nechápu proč jsou všechny songy tak dlouhé?
MH už asi neumí napsat své klasické krátké vypalovačky (např. Davidian, Old, Block, Ten ton hammer), které jsou pro mě největší metalové hymny.
Jinak si myslím, že tu MH kromě délky skladeb přehnali melodické vokály a taky je to tu dost přesoláváno (ano jsou to mistři, ale agresevitu a údernost délkou a sladkými sóly nehradíš).
Doufám, že cestu kterou započali albem Blackening aktuálním albem ukončí a vrátí se zpět do dob, kdy nakombinovali klasický trash s HC a groovem!
PS: Taky si přeju aby byli MH na Brutalu!!!
10 z 10
Zdar, dávam 10 z deseti protože to poslouchám už měsíc a mam na to pořád stejnou chuť. Před tim jsem znal od MH jen The more things a pak je dlouho neslyšel. Tímto posledním albem jsem si sehnal i album The Blackening a začal točit i ostatní alba, kromě Supercharger, ale i na to třeba jednou dojde.
Každopádně chci říct že se na to poslední album dá koukat i z tohodle pro někoho komerčního pohledu - přitáhne to víc lidí. Jako třeba kluk náročnej náladovej s hudebním rozsahem větším kterej někdo neumí zkousnout. Od Audrey Horne přes Edens Curse po Mike Tramp and the rock´n roll....
štvrtý je možnosť ukončiť offtopic
S prvním se dá libovlně přepínat denní a noční verze, nějak se snad ty klíče vztahují k možnosti zakládat fóra, tři a víc jsou, tuším, kosmetická záležitost.
A už konec offtopicu.
Ja som si tie kľúčiky všímal a to číslo pri nicku sú ako keby body a za určitý počet bodov sa zvýrazní daný kľúč. Bodíky pribúdajú za aktivitu aj za pravidelné logovanie, hodnotenie albumov a tak. Toť moje pozorovanie ale na čo sú mi je večnou záhadou :D aspoň nejaké oživenie.
To Sepulcore - já myslím, že máš pravdu. Chce to jen aktivitu a trpělivost :)
Ja mám osvetlené dva.A tiež neviem prečo.Ale asi to bude tou aktivitou.Nič iné ma nenapadá
Nevim co ovlivňuje posun o klíč dál, fakt netuším, jenom vím, že já už mám nějakou dobu osvětlené všechny.
to Mr. Stray
Aha. Že já se blbec ptal! Teď pro mě ty klíče úplně ztratily nádech tajemna :)) No nic. Já celou dobu čekám, kdy se aktivitou na fórech posunu na druhý klíč a ono nic :))
Vidíš, to nevím ani já, ale myslím, že počet osvětlených klíčů znamená - kolik pásem na MP je ti dovoleno navštěvovat.
O,o
Vím, že to sem absolutně nepatří, ale nevím, kam dotaz směrovat. Co znamenají ty obrázky klíčů u ikonky uživatele? A to číslo? Díky za iinfo zasvěceným.
vata
varia z vody.. u heavy/speedovych kapiel by boli tie pidlikacky klise, u MH su to vsak osviezujuce prvky:) to nadsenie, s akym otrieskavaju poctivo nadrvene stupnice o usi je fakt otravne.. ta kapela, podla mna, sice vie, ale nema co hrat
Darkness Within je fajn hitovka :) Dobre, ze tam nieco take maju, ked uz natocili taketo cd. Ale tiez je pravda, ze som si ho uz asi 2-3 tyzdne nepustil :d
Dúfam,že spravia klip aj na Be Still and Know alebo Darkness Within :)album je iný ako Blackening,ale rovnako dobrý nástupca,obidvom som dal desinu,čo prvým albumom odo mna nehrozilo...mna baví ich nová éra(2003-2011) viac ako staršia,nemožem si pomoct :)Rovnako to mám aj napríklad u FEAR FACTORY-Archetype a Mechanize ma bavia viac ako staršie nahrávky(1992-2001)-ani neviem prečo :D
Bilbo, niet si čo užívať. Ten klip je strašne spravený. Hrôza :D
dovolím si tvrdit, že tak silnou píseň, jakou je hned úvodní "I am Hell" neměli ani na "The Blackening", který jako celek však hodnotím výš...
Velka slabota oproti The Blackenning. Príde mi to ako skladby ktore sa nevosli Blackennig. B-sides
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek