THE FOREST FORGETS - Of Wind & Willows
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
http://www.youtube.com/watch?v=q7u55uJgX2c
Chlapci maju radi Hendrixa, ukazky z novinky zatial zneju na pokracovanie What If...
NDR: Mě je to ostatně také nepříjemné.
Snažit jsem se to nerozněcovat, čiže si to shrňme - vypadám skvěle, ale věnujme se MR.BIG - na tyto příspěvky jsem obzvláště zvědav.
preco to admin nepremaze? aby tu clovek co ho zaujima kapela a jej album nemusel namiesto toho citat buzerantske vyplody o vlasoch
na
Cloonyeho letěj prej hlavně ženský nad 50. Prostě old school jak má bejt:))
Vlasaci uz prskaju :-D
Tak si to tam nedávaj, keď je to nepodstatné!
To je právě ten staromládenecký "George Clooney" look, na to teď prej ženský letěj...
To právě je uplně nahodilé a nepodstatné.
Hlavne treba dať vlasatého Eda na ikonu, to je to hlavné. :)
O dlouhých vlasech si (na rozdíl od minulosti) dneska už myslím své.:-) Takže to opravdu v tomto ohledu nevidím příznivě.
+buchti
to by pak za ním chodily davy kytaristů, aby je něco naučil :))
*r
Mal by si aj háro zapustiť, Staydo. :)
Co máte za problém? Já tak přeci vypadam.
to není
Big Lebowski:)))
Změň si fotku :-D
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.
Vložit diskusní příspěvek