Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Samozřejmě, že "No" a ne "Nop".
Hele, L(l)ukáši, co kdyby ses chytl za nos, vysral se na to, omluvil se a normálně diskutoval.
Já myslím, že to až zas tak obtížné není.
Nop, i když po tom, co jsi tu předvedl ...
Asi sem už nechoď!
Když už jsem u těhle podzimních melancholických alb, mam pro vás tip na letošní debut skotského dua Falloch
http://www.youtube.com/watch?v=4gc-c-I2gG8
Pro práci ve fotošopu je tohohle alba fakt škoda, sorry. Album super, jak jinak. Jsou to Draconian.
Jen čas od času něco napíšu - dle inspirace. Dík!
O,o
walram: Nejspíš jsi nová tvář na Metalopoli, ale koukám, že s recenzemi se činíš. Díky za ně. Zatím se mi líbí! ;)
Rádo se stalo :))
O,o
Klip otřesnej, ale muzika celkem příjemná. U práce ve photoshopu si to dokážu představit :)) Díky za recenzi.
Po čtyřech letech přicházejí japonští náladotvůrci s novými třiceti minutami materiálu. Skladby působí trochu nedomrle a je v nich na mě zbytečně moc cukrkandlu. Nejvíce oceňuji experimenty typu „Lingering Light” a hutný válec „Lingering Echoes”.
Hodně poctivý náklad staroškolského grindcore z Města Andělů se členy SHITBRAINS, SULFURIC CAUTERY a RADIATION VOMIT. Excelentní práce bubeníka a na poměry žánru dost velká pestrost v riffech, celkové dynamice i barvě vokálů.
Hůře stravitelná záležitost i na poměry old school death metalu. Tito Švédové nikdy nejeli přímočarý smrťák, takže novinka vlastně nepřekvapí. Pokud vám vyhovuje fusion kuchyně okrajových forem metalu, nemůžete s tímto nevycválancem šlápnout vedle.
Standardní živák ARAKAINu, výjimečný snad jen tím, kolik let existence na něm kapela slaví. Skalní jistě odhalí, která z obsažených skladeb ještě živě nebyla sejmuta, nám ostatním (co jsme se zároveň nezúčastnili) však postačí pár orientačních poslechů.
Občas není ku škodě se nakazit nějakou tou retro nahrávkou vonící po trvalé, zvlášť když se člověk jinak soustředí hlavně na nové věci. Jen se to s inokulací nesmí přehnat, jinak tahle „dcerka Doro“ o mnoho víc než to prima-retro nenabízí.
Hudba těchto Kanaďanů nikdy nebyla na první poslech. Ale ani skoro dva měsíce po vydání se do jejich novinky neumím dostat. Je tu jen několik záchytných míst, které pro mě mají přitažlivost. To je v porovnání s předchůdci zoufale málo.
Norská obdoba MAXIM TURBULENC (co do rozměrů) hraje elektro rock/metal ozdobený slušným zpěvem. Pro svou zastřenou melancholickou atmosféru nabízejí příjemný poslech jinak ne příliš originální hudby na vlnách středního proudu.
Vložit diskusní příspěvek