Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Celý album ma síce úplne nedostal, ale na druhú stranu tak kvalitnú skladbu ako Words som už veľmi dlho hľadal. Tá ma maximálne odpalkovala v tom najlepšom slova zmysle. Dosť originálne zoskupenie.
Ještě jednou dík za všechny tipy. Sebkha-Chott, Pin-Up Went Down a Sikth si určitě seženu (většinu těch ostatních už znám). Od Crotchduster jsem slyšel pár ukázek, ale připomíná mi to víc sranda kapely jako Zimmer’s Hole nebo Lawnmower Deth než Unexpect.
Brano: Vliv Mr. Bungle a dalších Pattonových kapel je samozřejmě na deskách Dog Fashion Disco a dalších projektů, ve kterých figurují členové této skupiny (Polkadot Cadaver, The Alter Boys, El Creepo), nepřeslechnutelný, ale rozhodně bych je neodepisoval jako pouhou kopii či plagiát.
Originální jsou třeba Kayo Dot, Wormfood, Kekal, Ebonylake, Korovakill, Oxiplegatz nebo Carbonized. Jestli máš rád technický death metal, zkus ještě Martyr, Augury, Theory In Practice, Gigan a Demilich.
Dog Fashion Disco / kopia Mr. Bungle
Zkus Devil Doll : Dies Irae...
SikTh + Mr. Bungle
Podle mě by stáli za zmínku i třeba SikTh, byť ti nemají různé nemetalové nástroje, ti spíš vycházejí ze školy momentálně diskutovaných Mr. Bungle. Obě kapely stojí za to!
..tak ešte pridám aj ja nejaké zatiaľ tuším nespomínané uletenosti - Pin-Up Went Down, Crotchduster
http://www.metalopolis.net/art_reviews.asp?id=3267
Prípadne túto melu. :)
Díky za tip. Ukázky, které jsem zatím slyšel, zní dost slibně. :-)
ozzy ma predbehol :)))
to Adonis - skús ešte úlet Sebkha-Chott :)
Sebkha-Chott?
Ano, Gire znám, stejně jako většinu kapel z tohoto žebříčku:
http://www.metalstorm.net/bands/albums_top.php?album_style=Avantgarde
Současnou metalovou scénu v posledních letech moc podrobně nesleduju a chtěl bych se ujistit, že mi neuniklo něco opravdu zajímavého. Díky.
á ty už to zmíněné jsou :)
tak nic
http://metalopolis.net/art_reviews.asp?id=4825
Maďarov Gire poznáš? Ale vlastne už tiež ukončili činnosť.
Nemáte někdo nějaké tipy na podobně originální kapely (kromě těch níže zmíněných)? Mám pocit, že v posledních letech příliš avantgardního metalu nevyšlo.
Tak na Diablo swing orchestra sa moc tesim i ja. Moc dobra kapelka. Inak uz zacinam prichadzat na chut i Unexpect. Chce to fakt cas, kym sa clovek dostane do ich muziky. Niekde som cital velmi dobre prirovnanie, ze hudba Unexpect znie ako by ju zlozila zhulena Bellatrix Lestrange! lol
Velmi vydařené album. Jistěže po prvním poslechu z toho má člověk trošku na krajíčku a váhá či vyhodit, nebo pustit znovu, ale po pár posleších není jiná možnost než to opět pustit a hledat další melodie a nápady co unikly napoprvé. Těším se na nové album Diablo Swing Orchestra, protože to bude určitě tajé krásný bordýlek
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Vložit diskusní příspěvek