OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
ale jo
Jelikož je power metal moje krevní skupina,tak jo.Ničím novým nepřekvapí ale slušně vykonaná osmi hodinová práce ve fabrice. Nebudou premie ale ani padák.
Ten vycet ex-THE_MOST_GAY_TITLE_YOU_CAN_IMAGINE je vrazedny.
Ten název snad překonává i tu kvltovní zhůvěřilost "Warrior of Light.." či tak nějak.
Jak zacali...tak aj skoncili a T.T. sa vraj rozhodol skoncit s muzikou /ktovie dokedy/, rozhodne mu to pomoze mozne, kedze jeho posledne albumy nestoja za vela..
Ale no tak
Tolkki je geniální kytarista a skladatel, a taky ovšem prvotřídní magor (ostatně má na to papíry -:). Pokud jste si někdo pořádně přečetl jeho "poslední" vyjádření, tak na projektu makal jako čert, což už se nedá říct o ostatních. A je to slyšet - navíc Matos stárne a přichází tak o jedinečnost svýho hlasu. Dobrá, placka žádnej zázrak, ale pořád solidní power metal geniálního skladatele. Žádnej odpad, prosím.
Kandidát na nejdementnější název kapely všech dob. Tolkki je normální metalovej jehovista.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek