OPETH - The Last Will And Testament
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
běs
Zdravím. Poslechl jsem si nové album VH. Můžu říct, že Eddie má tu kytaru opravdu vyšperkovanou, nápadů tam má skvělých hodně, vůbec nevypadl z formy. Co tam ale předvedl Roth....nevím jestli je ten chlap už tak namyšlený, že si myslí, že tam zazpívá bez myšlenky cokoliv a lidi se z toho nejspíš půjdou posrat? Nechápu to. Fakticky srazil celé album na dost bídnou úroveň. Úplně mi tam chybí ta klasická melodičnost ve zpěvech co dřív měli. Mám rád starší alba i s Cheronem, ale tohle album je jednoduše nejhorší co vydali. Poslechl jsem si to snad už 15x a nic mi to neříká. Škoda kytarových nápadů.
Dle mého názoru to špatné album není. Pravda je, že než jsem mu přišel opravdu na chuť, tak jsem ho poslechl snad 10x. Jsem s ním spokojen. Velkou váhu v tom má také to, že mezi ADKOT a VHIII je 14 let a k tomu ještě Van Halen III mi k srdci nepřirostlo (což mě trochu mrzí, když za mikrofonem na stojí Gary Cherone), takže od Balance je to první pořádný Hard Rock od Van Halenů. Samozřejmě to nepřekonalo moji srdcovku For Unlawfull Carnaval Knowledge a Van Halen.
Co mi nejvíc vadí na tomto albu je první a poslední píseň. Nemyslím to tak, že jsou špatné, ale tam kde jsou bych je nedával (ale je to jen subjektivní). Jak říkám: "Podle první a poslední písně poznáš album".
Tattoo - při prvním poslechu jsem měl rozporuplný názor, ale pamatoval jsem si ji, protože je osobytá
She's The Woman, You and Your Blues, China Town - tyto mě hned chytly zvláště China Town díky svému tempu
Pak to jede na podobné vlně až do písně Stay Frosty, která mě fakt chytla. Je prostě jiná.
A dále se to zase vrací na tu vlnu jako dřív.
No, zatiaľ som album počul raz a nemôžem teda s určitosťou tvrdiť, že je celý nevydarený, bo som počul viac vcelku vydarených nápadov a motívov, ale ani ho nebudem vynášať do nebies ako skvost, bo až tak skvelé to asi nebude. Na to, že som VH naposledy počul po vydaní albumu "Balance", som si posluch ADKOT vcelku užil.... Uvidíme, ako to dopadne po nejakom čase...
Naprosto souhlasím!!!! Snažil jsem se album naposlouchat, ale album se mi takřka vůbec nelíbí. Důvod je zpěv! Roth je opravdu špatný, a to klasická alba zbožňuju. VH vždy patřili k tomu nejlepšímu, ať už s Rothem, Hagarem (toho mám nejraději) nebo Cheronem (3 je sice slabší, ale to není na bedrech Garyho), ale ADKOT je jen stínem zašlé slávy, nápadů...Když srovnám aktuální alba, pak Hagarovi Chickenfoot vítězí na celé čáře. Smutný návrat VH. Ach jo
Brrr, tak tohle opravdu ne. Tohle je opravdu špatný vtip. Takhle z formy Van Halen ještě nebyli. Roth zpívá hůř, než na výběrovce z roku 1996. Tomu říkám velký návrat. Hlavně, že to sype a lidé chodí na špatný kabaret. To ještě příjde comeback Black Sabbath! Proboha!!! To nemají soudnost?
To už jenom poroste...
opravene
@k.eight.a
ADKOT - A Different Kind of Truth, v recenzii v názve chýba neurčitý člen...
Asi tak ,suhlas !
@ mylann: Co je to ADKOT ?
Mě se Gary Cherone moc líbil, Fire in the Hole je pecka. Je však pravda, že to album je po stránce skladeb mnohem slabší než na co jsme byli od VH dřív zvyklí. Nemyslím si že to byla chyba Cheroneho, stejně tak jako v případě Rippera v IE i JP.
První album VAN HALEN mám v Top Ten alb sedmdesátých let.
Tak Stráyi prvý album na tom som vyrastal ,uz ako hadam 11 rocny som pri tom skakal s tenisovkou pri zrkkadle :) proste velká pecka !
Moje poradie:
s Lee Rothom :
1.Van Halen 1
2.Fair Warning
3.1984
Sammy Hagar:
1.F.U.C.K.
2.5150
a album s Garym ma nejako az tak nenadchol
Zhodneme sa...
Roth - Fair warning, 1984, ADKOT, Hagar - F.U.C.K., k tomu Cheronemu - az moc sa snazil hlas tlacit k Hagarovskemu prejavu, ale zivaky odspievane Cheronem (Sydney 1998) su vyborne a s prehladom zvlada skladby oboch spevakov...
Nejradši mám jejich debut VH I. a pak 1984, od Hagara F.U.C.K. ...mám v oblibě všechny jejich zpěváky, i Cheroneho - jenže tomu Van Halen nenapsaly skladby, alespoň ne tak dobré jaké nazpíval u Extreme.
...ale no tak
Zdravím vospolok. Nuz Stray, pri pohľade na Tvoje hodnotenie mám pocit, že si skôr fanúšik Hagarovských časov. Pre mňa určite do prvej trojky albumov od VH. A poradie spevákov je u mňa Roth, Cherone (technicky najlepší spevák, akého kedy mali) a Hagar. I keď VH som vždy počúval predovšetkým kvôli EVH & AVH. A tomto albume odviedol výbornú prácu aj mladý Wolfgang - sem tam Sheehanovské pasáže?
Ale jinak mě to album zní celkem Hagarovsky (asi jako "Balance" - celkem surovej hutnej sound), akorát tam zpívá Roth.
Na jinou méně známou kapelu je ta deska celkem obstojná, dobrá, normální, na Van Halen je trošku slabší... na jejich ranná alba nedám dopustit.
Ty jo ,Novy Van Halen s Lee Rothem !Moja detska laska ,mozno jedna z mojich prvych tvrdsich kapiel co som kedy pocul. To je tak slaba doska?Musim si ju ihned vypocut!
Jájsem jasnej Rothovec - jeho soulově zabarvený mazlavý hlas můžu, ale zároveň je mi jasné, že na to klasický příznivec metalové hudby bude mít uplně jiný názor - Sammy Hagar je proto Rothovi klasická mainstreamová rocková škola. Tam nic neruší, nic neirituje a nezaráží.:-) Ale to já mám zas radši když se uprostřed skladby Dave rozchechtá a přejde do toho jeho frázování.:-)))
Já teda neslyšel celé album, ale těch pár skladeb, co jsem slyšel, mě moc nepřesvědčilo.
S čím souhlasím je, že album je instrumentálně vyšperkované. Myslím, že z některých skladeb by byly i docela hity, kdyby:
kdyby je nazpíval Sammy Haggar. Davida fakt nemusím a jeho projev dle mého názoru tvorbu VH sráží. Novým věcem jsem šanci dal, ale i při opakovaném poslechu mi prostě Davidův projev vyloženě vadil.
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Vložit diskusní příspěvek