Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Kdo by to tenkrát na počátku 90´ řekl, že se o dvacet let později budu bavit u Štormů doma s jeho ženou o MH ;o)
Vynikající deska!
Vracejte konve na místo !
Moji radost z nového dílka MH nepatrně kazí absence tympánu.Myslím,že některým skladbám by dodal ještě větší lesk a slávu :-) Naopak velice potěšilo angažování živého bicmena a celkově výborný zvuk alba.Třešničkou na dortu je nádhený dřevoryt na obalu (včetně bookletu) a samotné zpracování DIGI i LP.
Jen ta TS mohla být také fullcolor :-)
Pre mňa je to jednoznačne dokonalá doska. Takže úplná spokojnosť
Neznám předchozí tvorbu, nicméně u textů se výborně bavím :-)
Tak určitě nejlepčí deska na celým svjětě, to každopádně!!!
Děti děti... Kdybyste raději šli naštípat dříví nebo si pustit Fantomase, slyšeli byste tam nějakou podobnost s Ritualem.
OH:
Ona je na Rituálu a Okultistovi nějaká vata?
... že patří do stejného ranku, jako všichni ti Gorgoroti, Trollechové, Immortálové a Umbrtkové. Ano, všechno to jsou Strunatci:)
... že patří do stejného ranku, jako všichni ti Gorgoroti, Trollechové, Immortálové a Umbrtkové. Ano, všechno to jsou Strunatci:)
Půlka je výborná, půlka je vata. Tak jako každé album Masters Hammer.
Po hudební a zvukové stránce je to o něco lepší než Mantras, ale předchozí album zase bylo o něco různorodější a zábavnější (hlavně po stránce textů - ty jsou jako vždy výborné, ale na Mantras mi přišly o něco vtipnější).
Zatím jsem si tuhle desku zařadil do kategorie "potěší, ale nenadchne". Doufám, že po dalších posleších se moje hodnocení změní k lepšímu.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Vložit diskusní příspěvek