Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ruku na srdce, pán žije ve své deathmetalové bublině.:D
Neviem prečo by to mala byť exotika, pre mňa je Asphyx viacmenej takisto sračka, nielen tie začiatky ale aj súčasno ;)
oprava: z četby
Dobrá nálada s četby je největším smyslem psaní něčeho tak bizardního jako recenze.:-) Přeji příjemný den.
Jj, Stray a jeho recenzie, tie dokážu vždy vyčarovať úsmev na tvári. Dokázať zo seba vypotiť:"Vždy pro mě představovali béčkovou deathmetalovou kapelu", to si vyžaduje už celého človeka. Proste exotika toho najhrubšieho zrna.
The Rack jsem ve své době poslouchal do zblbnutí:). Slabé album nemají! Doporučuji třeba i jejich eponym.
jen
malý dodatek. Asphyx byl velice dobří i ve sých začátcích. The Rack, nebo Last One on Earth mě bavili vždy.
Hammer Smashed Face
Smekám a spolu s Asphyx tancuji na kostech poražených nepřátel.
Deska jak řemen. A ten zvuk přímo zabíjí a hladí zároveň. Čistej i brutální.
musím
říci, že jak minulá deska Death Brutal .....way, tak současný Deathhammer jsou pro mě absolutním balzámam. Martin to tahá někde z paty a věřím jim absolutně každou notu, všechno. Pro mě opravdová pecka. Při písní Deathhammer mám chuť řvát s Drunenem:)) Deska pro Death metal bastards !!
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Vložit diskusní příspěvek