Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tak včera v Colloseu boli Rožňavský Prevrat v pohode, Košický Within Silence výborný (spevák má trošku zafarbenie ako Sammet) a Theocracy čistý fail, spevák sa od začiatku nemohol vôbec trafiť, neviem či nemal svoj deň, alebo sa nerozospieval, ale po 4 skladbách som to vzdal a išiel domov .....
pokial tu este niekoho zaujima melodicky power progovy narez, odporucam finskych Constantine - Resign Due, nakopava rit nehoraznym sposobom!
to walram
dík za tip, zkusím
Mirror Of Souls znám - dobrá placka.
Poslední dobu mě z tohoto ranku zaujala kapela Arrayan Path s albem Ira Imperium. Doporučuju!
No a to není všechno
Poslechněte si taky předešlé Mirror of Souls. To Vám čelist upadne až na zem -:)
tak šup hodnotit... ;)
po dlhom case, ale neda sa inak - takato bomba tu uz dlho nebola, tento album je NEUVERITELNY
Rádo se stalo :))
Jinak Walrame dík za tip, Theocracy sem před recenzí vůbec neznal a je to fakt pecka
Výborná muzika. Po asi 15 ti letech první "speed metalové" album, které jsem si chutí vyslechl.
Po čtyřech letech přicházejí japonští náladotvůrci s novými třiceti minutami materiálu. Skladby působí trochu nedomrle a je v nich na mě zbytečně moc cukrkandlu. Nejvíce oceňuji experimenty typu „Lingering Light” a hutný válec „Lingering Echoes”.
Hodně poctivý náklad staroškolského grindcore z Města Andělů se členy SHITBRAINS, SULFURIC CAUTERY a RADIATION VOMIT. Excelentní práce bubeníka a na poměry žánru dost velká pestrost v riffech, celkové dynamice i barvě vokálů.
Hůře stravitelná záležitost i na poměry old school death metalu. Tito Švédové nikdy nejeli přímočarý smrťák, takže novinka vlastně nepřekvapí. Pokud vám vyhovuje fusion kuchyně okrajových forem metalu, nemůžete s tímto nevycválancem šlápnout vedle.
Standardní živák ARAKAINu, výjimečný snad jen tím, kolik let existence na něm kapela slaví. Skalní jistě odhalí, která z obsažených skladeb ještě živě nebyla sejmuta, nám ostatním (co jsme se zároveň nezúčastnili) však postačí pár orientačních poslechů.
Občas není ku škodě se nakazit nějakou tou retro nahrávkou vonící po trvalé, zvlášť když se člověk jinak soustředí hlavně na nové věci. Jen se to s inokulací nesmí přehnat, jinak tahle „dcerka Doro“ o mnoho víc než to prima-retro nenabízí.
Hudba těchto Kanaďanů nikdy nebyla na první poslech. Ale ani skoro dva měsíce po vydání se do jejich novinky neumím dostat. Je tu jen několik záchytných míst, které pro mě mají přitažlivost. To je v porovnání s předchůdci zoufale málo.
Norská obdoba MAXIM TURBULENC (co do rozměrů) hraje elektro rock/metal ozdobený slušným zpěvem. Pro svou zastřenou melancholickou atmosféru nabízejí příjemný poslech jinak ne příliš originální hudby na vlnách středního proudu.
Vložit diskusní příspěvek