OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Napr. posledna Cold, Hard Fact je postavena na jednoduchom rife a predsa ma silu. Podobne ako Just Like You z albumu I Hear Black. Dalsie pecky: Battle, God-Like, Certifiable, pomala Burn You.. Hluche miesta su v strede albumu a tiez si mohli odpustit tu baladu :) V porovnani s W.F.O, je zvuk podstatne sirsi. Keby z W.F.O. vyhodili par skladieb /The Wait..., Under One/ a zaplatili si lepsieho producenta, mohol to byt dobry album, takto u mna nezabera ako celok.
Tak jo, zvláštní deska ten killing kind, zvuk je hodně dobrej, má říz, celkově je to album takový hodně groovy, je spíš odbočkou od známějších klasik diskografie, je to spíš "zvláštní" album než typické album overkill, najdou se tam zajímavé skladby, ale jsou to spíš jen takové střípky - u mě tak 6/10.
Killing Kind mi pride taka nevyvazena doska ,je tam par slabsich miest.
u mna 7 -7,5
Jdu si dát The Killing Kind a pak dám vědět.:-))
Pro mě prostě nefungovalo kytarové duo Marino/Comeau. Necroshine byla pekelná nuda. The Killing Kind ještě celkem šlape, ale potom to začalo neskutečně upadat. A navíc ty desky začaly mít na OVERKILL průměrné produkce. Relix a Immortalis měly doslova demo produkci. Proto byl pro mě Ironbound doslova šok.
Stray, pre punk :)
Where It Hurt, Gasoline Dream (!!!), Bastard Nation, Under One - no proste WFO je chutovka. Samozrejme i The Killing Kind či From The Underground atd. Jediný slabši moment osobne zhliadam v ultradesnom Relixiv. Od Immortalis však kapela opat šľape na plne obratky. Privital by som ich na Brutal Assaulte či Metalfest v Plzni :-)
A proč Killing Kind? I Hear Black ještě pochopím, ale WFO a Killing Kind už ne.:-)
Zaujimave su tie nazory na jednotlive albumy :) Mne sa od OK najviac paci Under The Influence /v tom case neskutocna basa/, I Hear Black /vybocili z naslapnutej cesty/ a The Killing Kind. Tolko preferovany W.F.O ma napriklad vobec neoslovil.
Ja za seba odporucam ich vidiet na zivo pokial su fakt pri sile a pokial ich to baví !a zabékat si s nimi trebars Higher! Higher! Feel the fire! abo The wreckin'! Wreckin' crew
We are the wreckin' crew !
Ja odporučam jednoznačne dvd resp audio koncertu Wrecked Everytning :-) Fantasticky playlist, kde je vsetko podstatne z kazdeho albumu. Chutovečka...
Někde u Necroshine jsem to už vzdal a ani se po novince nesháněl.
Já to vnímám jinak - pro mne ty alba mezi 1993-2005 fakt stěží dolezou na 5/10. Nelíbí se mi, vůbec, a to OVERKILL poslouchám od konce roku 89´ od The Years Of Decay. Postupně vycházely a ani jedno počínaje I hear black se mi nelíbilo.
W.F.O. radím k tomu najlepšiemu čo vytvorili. nemyslím že by OVERKILL išli kvalitatívne dole v rokoch 1993-2005, dosky From The Underground and Bellow, Necroshine, Bloodletting sú výborné, hodné mena OVERKILL. ale tak každý to vidí inak :)
Zvláštní, já WFO nikdy neměl rád a nikdy jsem to album nepovažoval za dobré.:-)
Presne jak pisete ,era 87-91 je neprekonatelna ,ale tieto nove dve dosky sa ku nim mozu priblizit.
Inac ten novy material mi vzdialene veru W.F.O. pripomina.
Taky mám ten názor. Možná ještě W.F.O. Nicméně, už jsem je pochoval a ejhle.
oprava: ...jde o jediná dvě alba...
Poslední dvě desky jsou fakt super, podle mne o jediná dvě alba v diskografii OVERKILL, která se vyrovnají jejich zlaté éře 87-91´.
Koncerty v Praze: Overkill 15.10. 2012
Tankard 26.10. 2012
Na světě je nová fošna Municipal Waste - The Fatal Feast, určitě stojí za poslech !
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek