OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
a najmä ked má kai hansen gamma ray?toto je podľa dovod prečo celý unisonic existuje.kiskeho vyhlásenia o metale su predsa známe.ale vodka a pomsta najlepšie chutí studená
nejdem tu skladať konšpirácie,ale podľa mňa unisonic bola taka malá pomsta weitkatovi za minulosť.vziať mu kopu fanušikov a prilákať tých,čo zbožnovali starý helloween.naco by to kiske robil?ved mal predsa možnosť solovať,alebo sa mohol realizovať v avantazii,kde bol staly hosť.načo by prave on a hansen založili skupinu ala helloween?nemusíte so mnou suhlasiť
Já to naopak čekal mnnohem, mnohem měkčí a proto jsem velmi mile překvapen. Nebýt u toho Hansen, bylo by to mnohem mírnější.
no podľa mňa je nový unisonic aspoň osobne pre mňa prijateľnejší a stráviteľný ako helloween a všetky veci ktoré s nimi naspieval Deris.nic osobné proti panovi Derisovi nemám.toto je moj subjektívny nazor.holt Kiske je Kiske a Kai Hansen tak isto.to bolo to jadro helloween a uspech oboch keeper of the seven keys.u unisonic aby som len nechválil som podľa tej prvej ochutnávky očakával,že to bude viac power metalové.no je to skôr heavy,ale aj tak dobre.asi nesprávnu ochutnávku predhodili a ľudia čakali skor starý helloween styl.ale dobréééééééééééé
príjemný posluch ale napr. na 7 sinners to nemá ani zďaleka :) (aj keď je to hudobne trochu inde)
Tak je naprosto přirozené, že hlas s přibývajícím věkem slábne. Ani Dickinson, Halford a Tate nejsou zdaleka tací, jako dřív. Kdo je soudný a má zdravé uši, musí to slyšet. Unisonic je výborná věc a s pořád ještě velmi dobrým a originálním zpěvákem, kterých není nazbyt.
Mě přijde, že kdyby s něčím takovým přišli Helloween, tak je to jejich nejlepší věc od Dark ride.
je to dobrá deska všichni jakože fanoušci chtějí slyšet pořád to same dokola a prirovnávaji slape to jedet mo to tah tot vse pro zaschle stare fandy z roku 1988
to tedy není, je to taková poznámka pod čarou, ale ano, souhlasím, to tedy už dávno není, co býval.
Unisonic
Pro mě je tento debut naopak naprostým zklamáním! Snad kromě jedné skladby je to totální nuda a s alby od Helloween bych to ani v nejmenším nepřirovnával. Kiskeho hlas už taky dávno není ten co býval. Radši bych v podobném žánru doporučoval kapelku The Magnificent s vynikajícím Eriksenem z CM - to je jiný kafe!
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek