OPETH - The Last Will And Testament
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nový album je iný náklad! Iba si odkrútiť makovicu!
Tak já si myslím Strayi,že členové MW se tvářej na fotce tvrdě jen naoko...Je to nejspíš součást toho jejich smyslu pro humor,prdel si dělají skoro ze všeho a ty klipy-to nemá chybu...srdce plesá,huba se rozjíždí do rohlíku...Je to výborná hudba s nadhledem...
Tak vono tohle se poslouchá v podstatě samo. Taková fakt plážová pohoda:-)
Ty si taký náš hračička :) Narcis capne cez kapelu svoje ksichtíky
Fastfood sezral Ryan a bermudy sa ti tam nevojdu. Snad uz podla tvojich predstav a daj mi pokoj ;-).
http://i.imgur.com/n43dd.jpg
To tedy ne! :-) Stále chybí pestré oblečení, např.bermudy a taky kdyby v rukách drželi nějaký to občerstvení - např. plechovky od coly nebo třeba něco z fast foodu - dost by to pomohlo jejich stylu.:-)
:))
Tu by mohla byt spokojnost: http://i.imgur.com/1GgfD.jpg
Ty vole, sak sa rehnia na kazdej druhej: https://www.google.sk/search?rlz=1C1AFAB_enSK460SK460&ix=acb&q=municipal+waste&um=1&ie=UTF-8&hl=cs&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=NNmHT57XGoeUOqa40MoJ&biw=1454&bih=704&sei=NtmHT5WaMMnzsgacidX9Cg
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Vložit diskusní příspěvek