OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
To Davvey: Přesně tak!
Ten živák z období Under Jolly Roger se mě taky líbí a Port Royal má opravdu trochu ulítlí zvuk ale takový Calico Jack (poslední song alba) to je zážitek. Německo je na kapeli fakt bohatý ale já bych STORMWITCH před RW necpal.Vydali toho proti nim o dost míň a nelze srovnávat.K Running bych spíš přirovnal Grave Digger ty se mě taky dost líbí Heavy Metal Breakdown je fakt síla..
STORMWITCH!!!!
Třeba....?
Parádní je taky ten živák z období Under Jolly Roger. Přesto si fakt myslím, že v německu je a bylo DALEKO víc lepších heavy kapel.
Já začínal s Death Or Glory. Ten začátek - to je mazec! Alba Branded... a Under Jolly... mám bohužel jen na zatraceně ohraných kazetách. U Port Royal se mi moc nelíbí zvuk - bodnul by nový zvukový kabát.
davey: uznám, že jsem začal s Rivalry a proto se mi možná líbí nejvíc... další alba jsem slyšel později.
Jasně ale pokud jsi slyšel stará alba tak tě na novích jenom stěží něco překvapí. Ale jestli je maškaráda tvůj první Running pak se to dá chápat. Problém Rolfa je ne v muzice ale ve vykrádání sebe sama. Jinak jsou všechny jeho desky řemeslně perfektně zvládnuté.
Mě se nejvíc líbí Rivalry, ale je to jen názor :)
RW3
Venca> Dobře ale Under ti asi nesplývá co? Bodejť jo to byla pecka znám tam všechny songy naspaměť a sólíčko v Merciles Game je pro mě vrcholný okamžik alba.!!!!!!
Mně desky Running Wild vždycky tak trošku splývaly... Na druhou stranu Under Jolly Roger je opravdu dobrá deska.
RW2
OK když tě Blazon bere nic proti ale sám musíš uznat že ty tři alba prostě RW už nepřekonají a poslední léta je jedno album jako druhý.! No trochu se zastanu poslední studiovky Brotherhood která docela jde. Je to samo můj názor.!
daveyy: částečně s tebou souhlasím a nikdo jiný tu zatím netvrdí opak :) Totiž, že nejlepší období RW je na přelomu 80 a 90tých, jak díš. Ale Blazon Stone je přece taky celé super, i když se trochu vymyká zvukem. Stejně tak třeba Rivarly - kde se Rolf nejspíš naposledy autorsky vzepjal a oblažil nás řadou skvostných melodií...
No nic, každý má svůj pohled.
RW
No tak nevim ale každý opravdový fanoušek RW musí vědět že nejlepší alba pocházejí z období 87 - 89 to znamená UNDER JOLLY ROGER,PORT ROYAL a DEATH OF GLORY. Potom přišla slabota Blazon Stone. Ještě Pile Of Skull bylo celkem slušný album ale od Maškarády mě to už další alba splývají.
Taky mám nejraději Pile Of Skulls. Zvláště závěrečný ostrov pokladů...to je žůžo!
Není špatné, ale nejlepší (alespoň pro mě) je album Pile of skulls. Písně Lead or gold a hlavně Fist full od dynamite jsou lahůdky.
Celkem nudné album.
Nečtu to po sobě a myslím na něco jiného, takže konkrétněji: Underworld je dost nevýrazná hlušina. A Metalhead taky. Ostatní drží laťku.
RW patřily mezi mé největší oblíbence a mám je naposlouchané až až. Tahle deska je ještě poměrně dobrá, nesmí se vám ale dostat do rukou remasterovaná verze - ta má podle mě otřesný zvuk. Vady: poslední Underworld je otřesná.
Intra a prvni pisen, pisen uprostred a pisen na konci...je to najlepsi na vsech albech RW zbytek vata-alespon na mne to tak pusobi.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek