Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pekný klip, aj skladba, aj celý album ...
Low Lands
https://www.youtube.com/watch?v=7j03lu6SBR8
..je to "rovné"
Je to pekné, je to hypnotické.
Ale jo, naposloucháno a myslím, že Gojira potvrdila výsadní postavení na scéně. Nicméně L'Enfant Sauvage, The Way Of All Flesh i From Mars... mi sedělo víc. Přesto je to zatím asi v mých letošních TOP10 a nejsem z toho tolik rozpačitý jako například z Deftones i když Gore jtaké dobré album.
The Shooting Star
https://www.youtube.com/watch?v=8xKttPGJg5c&feature=youtu.be
“Magma”
“Magma” je móóóc dobrý album, a to i přesto, že vaří ze starých riffů a postupů. Nicméně tohle všechno GOJIRA hodila dost jiný atmošky.
Přirovnal bych to k západu slunce na tropickém nebi, ten pohled je v podstatě pořád stejný, ale nikdy neomrzí, a vždycky něčím uchvátí.
Malinko ako malinko. Novinka je podla mna teda PORIADNE iná. Či je to ale pozitívum zistíme asi až časom...
Novinka je taková post doomová, ale po vzoru Gojira.
Gojira je jedna z neosobitějších kapel posledních deseti let. A nové album je v rámci jejich tvorby opět malinko jiné. Pokud bych vzal všechny jejich alba, tak můj pohled je takový, že pro různé nálady mám různé možnosti z alb Gojira.
Terra Incognita (2000) 5/10
The Link (2003) 8/10
From Mars To Sirius (2005) 9/10
The Way Of All Flesh (2008) 9/10
LEnfant Sauvage (2012) 9/10
Magma (2016) - zatím bez hodnocení, převažují pozitiva
L'Enfant Sauvage už v době vydání pro mne bylo jejich nejlepší CD po naposlouchání. A novinka? No nevím...
já s odstupem času považuji L'Enfant Sauvage za jejich nejlepší desku, ze začátku mi přišla jako nezáživná opakovačka již vyřčeného, ale nenásilně to narostlo do nadoblačných výšin..., novinku jsem zatím neslyšel, ale ta první vlaštovka mě docela vyděsila... "Silvera" už zněla lépe...
Divný, jakoby samoúčelně plyne, ale třeba s L'Enfant Sauvage se nedá srovnat, to je jiná jízda.
No špatné to není,ale už jim to v minulosti hrálo teda líp.
2miro - ano, takto to bylo myšleno, díky.
Smolik nepísal masám všeobecne, písal širším masám v rámci metalu... aspoň ja som to tak pochopil...
Heh, že "masám"...kiež by tie MASY počúvali takúto tvrdú muziku aku predvádza GOJIRA :) Počuť istý posun, zjemnenie niektorých pasáži, čo ja osobne iba kvitujem.
Komerčně to bude úspěch, ale nejsem si jistý, že to bude mít úspěch u mne. Oba zatím publikované songy ukazují na snahu se zalíbit širším masám. Ovšem z původní Gojiry to hodně ztratilo.
GOJIRA - SILVERA
https://www.youtube.com/watch?v=iVvXB-Vwnco
Vyserte se na hádky a pusťte si nové BEASTWARS... to je hudba pro vousáče.
Když kofii-děti vypisují bohorovne diagnózy na adresu pracantum, to je snad nejakej soucasnej spolecenskej trend?
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Vložit diskusní příspěvek