IOTUNN - Kinship
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Mňa od Swana bavil "Moontower" tak desať rokov dozadu..... Ale díky za tipy :-)
Another Life to můžu doporučit jako další výbornou věc, kde se Svanö objevil......
swanö
Stále výborné album, které si pravidelně pouštím pro osvěžení z tech věčných drsáren co jedu jinak ;o)
Další projekty a skupiny okolo Dana mě zatím tolik neoslovili až na GODSEND "As The Shadows Fall".
Teď třeba jedu v sólovce Moontower a ač to není zlé, Odyssey mě bere víc.
...tady nekdo objevil ameriku...poslechnete si Swanovi starsi projekty - napr. Unicorn,Subway Mirror atd. kde zpiva mimochodem taky cistym vokalem...
Také jsem o této nahrávce neměl potuchy a nyní si spokojeně chrochtám a mnu si uši při poslechu.
A že jsou písně poze tři a délka ni né dvakrát deset minut? Však pěkného pomálu. A kdeže jsem už od Dana něco tomuto blízkého slyšel? Na albu Godsend "As The Shadows Fall" je někde uprostřed skladba co se stylem ostatním nepodobá..........
PS: SBOHEM A DÍKY ZA TIP KALOUŽO ;O)
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.
Instrumentální postrocková klasika, která příliš nerozvlní stojaté stylové vody, ale má tu správnou jemnou atmosféru a i díky drobným přesahům například do progrockové či jakoby cinematic sféry nenudí. A to u současného post rocku není málo.
Zajímavý vánek z neočekávaného směru se objevil u power/progmetalových DGM, Italové nabrali směr do progrockového pravěku a v kombinaci s jejich powermetalovou energií je z toho neuvěřitelně svěží výsledek. A vůbec to nezní jako hloupé retro. Bravo.
Pětačtyřicet minut čirého utrpení. Denverská black/death metalová zrůda si zachovala až nesportovní tlak a k tomu nám ještě pořádně zčernala. Pokud se rozhodnete spočítat pasáže, kdy vám BLACK CURSE dají prostor se nadechnout, dojdete k číslu nula. Bravo.
Ze zatuchlé jeskyně vylezla trojice neotesaných Švédů a jala se kázat okrajový, primitivními instinkty řízený OSDM. Individua oděná v zástěrách z kůže ulovených zvířat třímají v pazourách prvotní nástroje a promlouvají k nám nechutným vepřovým jazykem.
Vložit diskusní příspěvek