Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
v-dur:
No presne tak mi to pripadá - čo tam po hudbe, poďme si užívať festivalovú atmosféru a stretnúť ľudí... nevadí, že stretnúť ich môžem aj inak a bez toho, aby som vysolil desiatky eur za lístok + stanovanie.
:D :D :D
Každý vo svojom živote spraví chyby a aj veľa vecí ho mrzí a ja som toto leto tiež pochybil, čo ma mrzí – a to, že vôbec som nepočul kapelu Rust2Dust a zmeškal som (ich) historický moment Slovenskej metalovej scény, lebo som nebol priamym účastníkom WOA, ale dúfam, že tento koncert vyjde na Blu-Ray a ja si budem ho môcť (stále) vychutnávať v pohodlí svojej obývačky...
nie je to nejaký rastúci trend, že na festivaly sa vlastne nechodí kvôli hudbe, lebo každý už všetko aj tak videl?
Wacken nebyva zvacsa taky slaby, ale tento rok sa hlavne zamerali na esteticky zazitok navstevnikov a hudba isla bokom.
mne vychádza, že pre Rudiho ;)
Z článku mi vychádza, že rust2dust boli jediným vrcholom dňa nielen pre Slovákov... to býva celý wacken taký slabý?
Pekne, Rudi, pekne //:=]
Jude pravo.
Rude pravo?
ad zmienka o KISS:"Koho takéto blbosti môžu zaujímať?" - predsa Straya ;)
Cize ti narodni vitazi hral kazdy po 20 minut? A kolko trvala priprava podia pred kazdym vystupenim?
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Vložit diskusní příspěvek