Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
O víkendu jsem s dostal k zajímavé letošní desce L.Gerrard a Zbigniewa Preisnera, Diaries od hope. Nejen nám příznivcům DCD bych CD doporučil. Nahrávka mi připadá odlišná od ostatních kolaboraci LG, tematicky se dotýká Holocaustu a já u toho cetl knihu Smrt je mojim řemeslem od Roberta Merleho a zážitek to byl opravdu silný.
Tak.
Tohle album stále roste...a stále se do hlavy vkrádá myšlenka, jak by to asi znělo v čistě akustickém kabátku...ale stejně, tak poetickou a osobitou ATMOSFÉRU dokážou vymyslet a podat jen tihle dva, dva z miliónu..
A dobrá je aj Aynur Dogan.
Azam Ali je teda slušný tip. Dikes hoši.
Po pár posleších jsem si odnesl vědomí kouzelné atmosféry a jistých dalších poslechů. Zatím bych hodnotil tak osmičkou.
Asi tomu budu muset dát dalších pár poslechů. Zatím jsem to slyšel jen jenou a odnášel jsem si pocit nadbytku elektroniky. Jinak Azam Ali tleskám a přidám další, byť už hodně etno doporučení: Loga Ramin Torkian buď sólo, nebo s kapelou Axiom of Choice, Stellamara a pak moje nejoblíbenější Hector Zazou & Swara In the House Of Mirrors.
kurník, skvělá je ta Elektra. Dík!
už sosám, ale nikomu to neříkejte.
Jinak já souhlasím, že s tím Perrym je to takové zemitější, přímější a víc na bradu, o to možná méně kouzelné:) Je to vlastně asi nejlepší hudební příklad protnutí ženského a mužského tvůrčího elementu, jaký znám..
Ta je ovšem skvělá.
zkuste Electru od Arilda Andersena (pokud jste jeste neslyseli)
Já teda radši Perryho sólově
co ja viem, prave ten album so Schulzem mi prisiel relativne slabsi
btw perrymu zvlhl prach... s Burkem, Schulzem a dalsima je LG radove zajimavejsi a lepsi...
iránsko-americká:))
ciste iranska nebo iransko/makedonska ? //:=]
diky za tip...
btw. pokud chcete hodně velkou kvalitu v podobným ranku, je tu iránská pěvule Azam Ali resp. její projekt Vas.
s tym pokojne suhlasim aj ja
Pro mne zbytecne album, nedosahujici ani nahodou kvalit starsich DCD ci LG solovek.
neurazi ale ani nenadchne...skoda tech masinek a syntiku
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Vložit diskusní příspěvek