Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
slušný ta novinka
Novinka není špatná, jde spíš o to, že si kapela svými staršími alby nasadila laťku hodně vysoko. Lidem, kterým se jejich tvorba líbí, bych doporučil ještě Midlake, Espers, Rome, In Gowan Ring, Birch Book, Hexvessel, Sabbath Assembly, Lux Interna, Six Organs Of Admittance nebo sólovky Brendana Perryho z Dead Can Dance.
silně návyková muzika, jejich aktuální deska Refractory Obdurate je rovněž skvělá, ale Mosaic je jen jedna. Charakterizoval bych je jako Hudbu s přesahem, samozřejmě to není nic zajímavého pro posluchače Sabatonu případně slam metalu
nič moc no..
Ked napocuam, tak mozno, je to akesi na hojdacke
recenzia na refractory obdurate?
suhlas!
Poslouchám to čím dál radši.. první song je ještě takový celkem zaměnitelný, ale hned druhý má fantastickou harmonii...
Nejak som nezaregistorval, ze by som napisal nieco viac ako ze "som ocakaval". Zato pokladat "Princa" za Johnyho Casha mi pride slusne scestne.
nuda a unavené? :))
no neviem, Bonnie "Prince" Billy mi príde ako regulárne country, síce kvalitné, ale ničím výnimočné... a porovnávať ho s Woven Hand je troška mimo
Skoda, ze je to take "unavene". Cakal som nieco na sposob Willa Oldhama, toto je dost nuda.
o tom nepochybujem, ale v pripade WH ma vzdy bavili albumy ako celky a aj jednotlive pesnicky.
v pripade threshingfloor to neplati
na The Threshingfloor su vynikajuce skladby, akurat ta diera uprostred im trochu zhodi retaz
na mosaic to nema, ale po predchadzujeom nie vydarenom albume, je to super
Děkuji za velmi zajímavý tip. Opravdu pěkná muzika. Tento rok vypadá hodně silný :-).
moje prve stretnutie s Woven hand, tocim ho dva tyzdne na preskacku s Ten stones :)
imho najlepsia skladba Glistening black
Dik za tip. Nepoznal som.
Díky za tip, určitě zkusím!
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Vložit diskusní příspěvek