MOGWAI - The Bad Fire
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
http://pitchfork.com/reviews/tracks/16036-love-in-a-cold-world/
Tvl, ten Beastmilk mi dosud nějak unikal. Dneska jsem to EP otočil už x-krát, poslouchám to s podobnou rozkoší jako kdysi Kylahullut:)
Hexvessel - oba albumy vypočul asi 3 x, nie je to sračka, ale u mňa, len pohodová dobrá hudba, neposral som sa z toho, priemer...
Dodheimsgard - po 666 vynikajúce albumy, ale ten posledný už nič moc, sklamanie, priemer...
Code – čo album, to pecka!
Void – nič moc, priemer...
Decrepit Spectre – výborná vec, ale chcelo by to veľký album...
a ostatné projekty som nepočul, tak sa k tomu nevyjadrujem...
100 ľudí, 100 chutí... aby nuda nebola .-)
Já to s těmi Code vidím spíš obráceně. Jednička mě moc nezaujala, dvojka patří k mým nejoblíbenějším albům stejně jako 666 od DHG. SO mě na první poslech vyloženě zklamalo, s odstupem času ho považuji za relativně povedené. Obě desky Hexvessel mě naprosto nadchly a celkem nechápu všechny ty negativní reakce. Většina lidí od nich asi čekala něco jiného, nebo v té hudbě hledá něco, co tam není a ani být nemělo. To, že někteří z lidí, kteří je kritizují, z těch alb neslyšeli ani notu, snad ani nemá smysl komentovat.
Za mě: 666 je fajn, Outcast je super (ano, také ho považuju za lepší než 666), první album Code je moje srdcovka a jedno z nejlepších avant. BM alb vůbec. K Resplendent Grotesque jsem si nikdy cestu nenašel.
Klypso: Všechny ne. Tvrdím například, že SO > 666 (slyším sborové nesouhasné "óóch". Šestka zaujme hned, ale v Outcastu se člověk musí rýpat dýl, aby mu vydal své charisma.
the truth is out there //;=]
tak uz tu mame vsetky nazory :)
Khvost je podle mého génius. Miluji druhé album CODE. DHG - SO sic nedosahuje kvalit opusu magnumu international 666 tak přesto se jedná o skvělé dílo. Hexvessel je skvělá kapela. Jeho účast je záruka té nejvyšší kvality.
...jedným uchom vošiel a druhým vyšiel... ale hlbšiu stopu v duši nespravil...
Kolik se vas jeste Klypsovy sukne vyhrabe, hrdinove? //:=]
GANGRENATOR, BEASTMILK budem musieť checknúť
Klypso pekne
Klypso - [1.10.2012 17:08]
thumbs up!
Co se týče posledního alba DHG, tak se ani moc vikovi nedivim. Dyť je to vedle šestkový internacionály akorát dobře udělanej, ale stejně ostudně přízemní metálek.
AMEN!
</alano-offtopic>
nie, ale HEXVESSEL si nepocul, GANGRENATOR, BEASTMILK, VOID a DECREPIT SPECTRE podla mna takisto skor nie ako ano (uz sme prekrocili vacsinu), no a prehlasit ostatne albumy DHG a CODE za (vyslovene) mrdky, to je bud zly usudok, attentionwhorizmus, alebo dokaz, ze si tomu moc nedal :)
Jaj zabudol som, nemam to v twitteri, na facebooku ani last.fm... cize nepocul... jestvujem ja vobec?
Fakt veris tomu, co jsi ted napsal? Ale pac jde vo ho#no, tak je to nakonec jedno //:=]
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Vložit diskusní příspěvek