Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
:DD
Chybí ti tu zde Manowar ty zkundychlupe!
Rád bych ještě upozornil na některé desky, které tu zatím nikdo nezmínil:
Yurei - Night Vision
Stagnant Waters - Stagnant Waters
Blutmond - The Revolution Is Dead
Hail Spirit Noir - Pneuma
Dissona - Dissona
Quadrivium - Methocha
Self Spiller - Worms In The Keys
Furze - Psych Minus Space Control
De Profundis - The Emptiness Within
The Levitation Hex - The Levitation Hex
Svartidauði - Flesh Cathedral
Secrets Of The Moon - Seven Bells
The Project Hate MCMXCIX - The Cadaverous Retaliation Agenda
Liberteer - Better To Die On Your Feet Than Live On Your Knees
A Million Dead Birds Laughing - Xen
Behold The Arctopus - Horrorscension
Dysrhythmia - Test Of Submission
Kong - Merchants Of Air
Diskord - Dystopics
Ørkenkjøtt - Ønskediktet
Diablo Swing Orchestra - Pandora's Piñata
Akphaezya - Anthology IV: The Tragedy Of Nerak
Stolen Babies - Naught
Germ - Wish
Rome - Hell Money
Přiznávám, že většinu z nich nemám ještě pořádně naposlouchaných, takže si netroufám říct, které z nich budou patřit k tomu nejzajímavějšímu, co v loňském roce vyšlo.
U Stealing Axion se mi líbí, jak spojujou starou školu progu s tim novým djent balastem, ladí to suprově a občas udělaj něco, na co si ještě nikdo před nima netroufl. http://www.youtube.com/watch?v=4GXfiE0-LMw
Jejich problém je, že pro hodně lidí znějí naživo i z desky vokály falešně, i když falešný nejsou - prostě zvláštní barva hlasu, intonace.
Nejvíc sem asi ale poslouchal Skyharbor z loňskejch djent desek. Samozřejmě Uneven Structure pořád dost top, škoda že nevyšel ten koncík.
1998=2008 :-)
thorn
veru tak
a s jinym zpevakem
ne obliviscaris by boli "nadej" v roku 1998
a nezabudnize na ne obliviscaris -portal of i. velka nadej z australie.
... uz len tak do poctu pisem :-).
presne tak...
No tak na to už sa čaká hádam viac ako recku dosky jednej nemenovanej kanadskej art rockovej legendy.
a co este len LUNATIC GODS?!
ale najviac ma zaráža,že klenot domácej scény s novým albumom zostal zabudnutý...FORGOTTEN SILENCE...
Tak to je neuveriteľné.
A jeste jeden postreh... vetsina redakcniho top a velka cast osobnich zebricku ma na MP recku...
jenage //;=] diky...
vike: jony ma zebricek v arene ;)
Ale to je jasne minoritné tie tipy kámošov, toto si uvedom.
Mne spise mrzi, ze Thornuv zebricek je tak kratky (ty jeho veci shodou okolnosti mam naposlouchane hodne) a zajimal by mne treba Jony nebo Dreckus (u nich jsem vzdycky objevil pro mne nezname/pozamenute vyborne veci)...
No ale každopádne umiestnenie Cattle Decapitation mimoriadne potešilo.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Vložit diskusní příspěvek