THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
:DD
Chybí ti tu zde Manowar ty zkundychlupe!
Rád bych ještě upozornil na některé desky, které tu zatím nikdo nezmínil:
Yurei - Night Vision
Stagnant Waters - Stagnant Waters
Blutmond - The Revolution Is Dead
Hail Spirit Noir - Pneuma
Dissona - Dissona
Quadrivium - Methocha
Self Spiller - Worms In The Keys
Furze - Psych Minus Space Control
De Profundis - The Emptiness Within
The Levitation Hex - The Levitation Hex
Svartidauði - Flesh Cathedral
Secrets Of The Moon - Seven Bells
The Project Hate MCMXCIX - The Cadaverous Retaliation Agenda
Liberteer - Better To Die On Your Feet Than Live On Your Knees
A Million Dead Birds Laughing - Xen
Behold The Arctopus - Horrorscension
Dysrhythmia - Test Of Submission
Kong - Merchants Of Air
Diskord - Dystopics
Ørkenkjøtt - Ønskediktet
Diablo Swing Orchestra - Pandora's Piñata
Akphaezya - Anthology IV: The Tragedy Of Nerak
Stolen Babies - Naught
Germ - Wish
Rome - Hell Money
Přiznávám, že většinu z nich nemám ještě pořádně naposlouchaných, takže si netroufám říct, které z nich budou patřit k tomu nejzajímavějšímu, co v loňském roce vyšlo.
U Stealing Axion se mi líbí, jak spojujou starou školu progu s tim novým djent balastem, ladí to suprově a občas udělaj něco, na co si ještě nikdo před nima netroufl. http://www.youtube.com/watch?v=4GXfiE0-LMw
Jejich problém je, že pro hodně lidí znějí naživo i z desky vokály falešně, i když falešný nejsou - prostě zvláštní barva hlasu, intonace.
Nejvíc sem asi ale poslouchal Skyharbor z loňskejch djent desek. Samozřejmě Uneven Structure pořád dost top, škoda že nevyšel ten koncík.
1998=2008 :-)
thorn
veru tak
a s jinym zpevakem
ne obliviscaris by boli "nadej" v roku 1998
a nezabudnize na ne obliviscaris -portal of i. velka nadej z australie.
... uz len tak do poctu pisem :-).
presne tak...
No tak na to už sa čaká hádam viac ako recku dosky jednej nemenovanej kanadskej art rockovej legendy.
a co este len LUNATIC GODS?!
ale najviac ma zaráža,že klenot domácej scény s novým albumom zostal zabudnutý...FORGOTTEN SILENCE...
Tak to je neuveriteľné.
A jeste jeden postreh... vetsina redakcniho top a velka cast osobnich zebricku ma na MP recku...
jenage //;=] diky...
vike: jony ma zebricek v arene ;)
Ale to je jasne minoritné tie tipy kámošov, toto si uvedom.
Mne spise mrzi, ze Thornuv zebricek je tak kratky (ty jeho veci shodou okolnosti mam naposlouchane hodne) a zajimal by mne treba Jony nebo Dreckus (u nich jsem vzdycky objevil pro mne nezname/pozamenute vyborne veci)...
No ale každopádne umiestnenie Cattle Decapitation mimoriadne potešilo.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek