THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
PEACE, véčko z prstů před fotoaparátem a Klausíkovský úsměv.:-)
metloši nemajú zmysel pre humor
len tí okolo metalopolisu
Smolik: Napiš mi mail na janpibal@seznam.cz
...rád ti odkaz poskytnu, alespoň si po roce něco pořádného přečteš.
húhú :-))))
tj, proto dáváme odkaz na svojí chybu do novinek, to je jasný symptom, jak to bereme strašně vážně. :o)
V těch novinkách je to opravdu slabota, smát se vlastní chybě... Nevím, je tady spousta testosteronu a souboj o největší ego, ať sem Stray link dá, já se rád podívám na recku u konkurence, měl jsem jeho recenze rád. Vypadá to, že nikdo neumíte zůstat nad věcí...
Pane Radalf, napište mi sem mail, rád bych se vás hlouběji zeptal, co jste tím myslel.:-) Cítím, že se to sem nehodí.
stray, presne tehle faze zivota, kdy mas pocit, ze jsi za kokota, tak uz stejne neni co ztratit, budes jednou litovat.
Jaké barvy by sis tak představoval? Mdlé, nenápadné, studené? Jako třeba bílou? Houby! Stránky musí planout.:-)
Stray, nic ve zlym, sypej poznamky k veci (klidne ze recka je slaba). Vsichni si je radi prectou. Ten vas rozkol resp svuj web (uprav alespon barvy) uz nech byt.
Tak ten nový Carcass mě fakt příjemně zaskočil. Jsem rád, že Swansong nebylo poslední řadovkou.
Poslední odstavec z druhého pohledu Martina L. je myslím velice, ale velice výstižný a trefný.
Ale rád tě už nemám.
Som rád, že ku mne necítiš nenávisť. :*
Tak holt jsem hlupák já, spokojen? :-) To vracení se není záležitostí schopnosti být splachovací, jako spíš neschopnosti cítit HATE, zvlášť v takto banální kauze... zklamání, znechucení z určitých lidí - určitě ano, ale nenávist? Blbost. Hlupák?
Už jsem si asi dvacetkrát říkal, že sem nebudu nic podotýkat, páč to nemám zapotřebí, ale když ono mne vždycky něco dobrého napadne...:-)
A kdo je tady hlupak, ze... jinak vazne dobry veci te napadaj, to zase jo.
Moc tu neňufej pikolíku liberálny,... informatývny, po všetkých stránkách vyhovojúci.:-)
ňuňuňu :-*
Stránky jsou přesně takové (atmosféra ve fórech, odpovídání čtenářům) jaký je člověk, který je vede.
Tak v tomhle si vedle viku... tohle jestli bereš jako fakt, tak seš normální hlupák.
1.) se nikam nedobývám (ono hlavně není vůbec o co stát), 2.) nejsem splachovací, 3.) bych to spíš nazval neustálou potřebou dělat si prdel, čímž zřejmě zakrejvám to co je vyjádřeno bodem 2.
A ještě jednu vlastnost měl
Že byl splachovací
Jedněmi dveřmi ho vykážou
Už druhými se vrací
Přirovnání ke Kiskemu beru všema deseti, príma Mildo, to se mi líbí.:-) Jsem potěšen, hlavní je, že ses vyhnul odkazu na doktora Ratha.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek