THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Phoenix
Satanzaplať za Krause nebo Ville Vala! Buďme hlavně rádi, že nepřipomíná hlas Burton C. Bella naživo!!!
určite je to RuPaul!
! Rudi !
skôr Villeho Vala, čo je super
Ted vam trochu znechutim Phoenix s tim, ze hlas pripomina hlas mladeho Krause.... :D
Rygg je TricksterG... Satyricon jsou HipsterM...
že by
tedy nakonec BIO METAL?
Troska je naopak cira dobrosrdecnost a dobrak od teple kosti...
"Satyr berie s úsmevom akékoľvek narážky zo strany trve kvlt fanúšikov na tému Versace black metal. Vraj jazdí na koni a chodieva desať kilometrov cez les a kopce po čerstvý syr k spriazneným sedliakom, akýže potom Versace. (...)" .... ty vole to uz je bio .....
Troška je čisté, krystalické, jedovaté zlo...něco jako, ééé, black metal? :-D Troška je Král black metalu!
Troška není mistr, Troška je bůh!!!
kritika
Takže když budu nadávat na, dejme tomu Babovřesky, (exemplárnější píčovina mě teď nenapadá), tak se do mě taky hned pustíš, kolik filmů jsem, u všech rohatých, natočil, že si dovoluju vyjádřit svůj názor na mistra Trošku?
Jo Ricardinho co jsi dokázal,že kritizuješ??? A bubeníka k tomu??Umíš vůbec hrát??Co si to vůbec dovoluješ???!!! Přijde ti dát Helhammer po hlavě paličkou:DDDDD
Na strednej asi pred 12timi rokmi som zhodou okolnosti hral:). Ale nebol som ziadna trieda:)
koľko si toho nabubnoval, že kritizuješ?
Sypacky a kopaky dnes da kazdy priemerny bicmen, bez toho extrem ani hrat nemoze
Marthus se dá poznat, hraje totiž ve všech kapelách vesměs stejně,jen mění tu rychlost,ten svůj styl vlastně má pořád..
Takový Nick Barker,Hellhammer nebo Gene Hoglan ti zahrají to,co dané album a kapela potřebují(sypačky,cajdáky,automatový styl,klasiku,extrém blast beat).To podle mě odlišuje ty fantastické bubeníky od těch dobrých,ta schopnost přizpůsobit se..
Martin hraje prostě dobře, svižně,ale furt stejně,ať sype,nebo hraje hevík..
Ta variabilita mu do té top špičky tlučmenů chybí..
Ja to vidim tak, ze snad kazdy kto bicie pocuva a nebere ich len ako doprovod hned zisti ci je bubenik podpriemer, priemer, nadpriemer alebo fakt trieda:). Co sa pouziva v black/death najviac? 16/32 na kopakoch, blast beat/gravity blast na snare, prechody tak aby sedeli. Dokazem podla tohto zaradit bicmena do kvalitativnej triedy, ale pocut blast beat a kopaky a vediet hned z tych tisicov bicmanov kto ho hra?:) Nadludske podla mna
no ale Ulricha by asi rozpoznal kazdy :D
Napr. Škaroupkov štýl je velmi dobre rozpoznateľný, či už v CoF, Masterplane abo v Symphonity.. Uli Kush detto.. na druhú stranu Hellhammera som na In Sorte Diaboli vobec nespoznal..
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek