NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Sandoval
It took producer Scott Burns two days to record and mix the tracks of World Downfall, which Earache proceeded to release in September 1989
Ale tu sa bavime o bubenickej extratriede, takze tak:)
Martin, tak ked sa to aj tak robi (vyrovnava zvuk), preco niekto argumentuje tym, ze chce zivy zvuk bez kompu?
Na Panteraja;)
Ide to, stale sa najdu kapely aj v extremnom metale, ktore nahravaju tradicnym sposobom, a nielen bicie. Analog...v pohode, ale nikto uz nehovori o nakladoch, Sandoval nepouzival triggre, naco aj ked mohol v studiu stravit neobmedzeny cas a s analogovou a s najlepsou analogovou technologiou, ktora bola dostupna. Firma mu to zacvaka, co maju robit kapely, ktore na ten analog a cisty zivy zvuk skratka nemaju penaze?
Bicie v štúdiu do určitej miery rovnať musíš, pokiaľ nie si automat, nemáš skrátka všetky údery rovnako intenzívne, to nejde, zvlášť nie pri veľkých rýchlostiach. Skrátka musíš hlavne držať rytmus a rýchlosť, intenzita sa podľa potreby upraví dodatočne. Ale nemusí to nevyhnutne liezť von plasticky a sterilne, čo dnes miestami ako keby patrilo k bontónu a mne osobne sa to nepáči. Ale každý má v tomto iný vkus.
jasne, ze ked hras napr. rytmicky nepresne trigger nepomoze, na to su ine kuzla
vyrovnavanim som myslel prave zrovnavanie dynamiky uderu tak, ze pocut kazde prdnutie do kotla - tym padom sa ale vytraca clovek, kedze takto nikto nehra, je to proste barlicka
moj nazor je ale uplne out, kedze bez triggerov to dnes uz nejde
Jasne, len ty asi trigger stale beries jak nejaky zazracny zlepsovak:). Ked je nieco shit in, trigger z toho nikdy neurobi gold out:). Jedine, co to urobi je to, ze vsetky udery budu v rovnakej dynamike a zvuku, ktory ty chces. Moze to mat zvuk krasneho ziveho kopaku, ked to niekto naprogramuje na zvuk klavesnice je to jeho boj. Ked niekto hra na pecko a nepresne, trigger to iba zvyrazni. Ked mas na mysli nejake vyrovnavanie zvuku, to su skor veci studiovej magie, ktoru pouzivaju podla mna aj bicmeni, ktori trigger nepouzivaju.
to je o pristupe, ja pocitacovo vyrovnavany zvuk proste nemusim, ak je to shit in, nech je to aj shit out
su to fantasticke albumy, aj napriek (a mozno aj kvoli) nekvalitnemu zvuku
Ono ani tak moc nejde o bombasticky zvuk, skor o to, aby tie jednotlive udery a casti zostavy boli aj pocut. Krasny priklad je Frost na Nemesis Divina (fantasticky album a to inac black nejak nevyhladavam). Typek ma zostavu jak prase, bicmen je to tiez nadmieru schopny, len skoda, ze je tam pocut akurat tak slaby kopak, rytmicak a hajtka. Prechody dost jednotvarne kvoli nemastnemu nazvuceniu, cinely pocut iba ked do toho poriadne jebne:). Verim, ze tam toho hra viac, ale co z toho ked 70% nepocut
mne to prave tak vyhovuje, nemam rad bombasticky megazvuk bez jedinej chybicky
A vies si predstavit, ze by tam mal este aj triggre? Niesu tam pocut poriadne cinely, verim tomu, ze tam hra viac jak je pocut. Corn je solidny bicmen, jeden z tych, ktoremu by triggre fakt dost pomohly vyuzit naplno potencial
nema dobre nazvucenu supravu, je to majster remesla a je to pocut, bicie nemusia byt nazvucene idealne.. ale rozumiem, tazko dnes prist s niecim novym, tak sa ide uz len po zvuku a technike - musia byt dokonale a obsah sa uz od niekoho okopiruje
Panteraj, prosim tě: co chceš říct?:)
to Ricardinho
pocuju to aj ostatni:
http://www.youtube.com/watch?v=eimRwSbq2bk
jasne ze basu v studiu nahra aj gitarista ak je treba, len potom by som ocakaval ze si ju da aj do kreditov v booklete, co sa tyka noveho Pathology tam toto info u Tima Tiszczenka chyba, predtym u nich basu drtil Oscar Ramirez i ked tiez ju nebolo extra pocut aspon bol v booklete a potom na podiu.)
On si asi pletie triggre a sample ale inak poho.
Jasne, ist si svoje moze, ale ked nema dobre nazvucenu sustavu moze to byt majster remesla a pocuje to asi iba on sam:)
Dobry bubenik by mal mat trigger v pici a ist si svoje!
Hlavne je to aj ovela lahsie pre nazvucenie bicich pre kapely, ktore su financne obmedzene. Nazvucit kopaky analogovo pomocou super mikrakov, to si moze dovolit fakt len zabezpecena kapela
Martin, ale sak ty vies ako hudobnik, ze trigger nieje ziaden zazracny pristroj, ktory da na picu bubenikovy zrazu kridla:)). Ma to vplyv na dynamiku, to tak jedine, asi preto to aj pouziva live uz skoro kazdy. Nekvlaitnemu bubenikovi trigger vzdy len uskodi, tomu lepsiemu to pomoze v dynamike a extratriednemu to pomoze vyniknut vo vsetkych aspektoch, ktore normalne posluchac nezachyti. Neviem kde sa zobralo to povedomie, ze trigger je nejaka pomoc pre slabych bicmenov:))
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek