OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Vsetci mate problem prijat cudzi nazor, a to je fakt problem:). Kazdy si pocuva to svoje a ked niekto nebere inu hudbu je to v pohode. Pocuvam mnozstvo hudby vratane popu 80tees (takze ziadne predsudky), MSP mi skratka nesedi, tot vse
Ale dobře, že na ně přišla řada jejich zásadní alba si ted pěkně zopáknu... pro debut mám slabost, je totiž nejvíc glamy, nejvíc rock n roll, spousta buřičství a romantiky, jsou tam pecky, ale i vata, uznávam, ty pecky, ale zabíjej. Soul Against The Gold je v pohodě, ale nemá tolik styčných míst...s depresivním The Holy Bible došlo na větší angažovanost, je to intošský, sevřený, klausstrofobní album, co je právem považované za milník. pak přišli věci bez Richieho jamese a otočení kormidlem směrem mainstrem, ale nejméně první dvě fošny, platinové - Everything Must Go a Tell me Truth... prodloužili vrcholné období MSP do konce století, v té době nebylo lepšího kytarového pop/rocku.
Stáva sa z teba riadny šašo. Ja osobne - a určite nie som jediný - môžem jebať nejaký brutálny ultratvrdý a rýchly slam kde ani nestíham vnímať čo sa tam deje. MSP je klasika a tento album potvrdzuje súdobú kvalitu ich tvorby, i keď takisto zastávam názor že medzi debutom a trojkou "The Holy Bible" je menej výrazný. Ničmenej je tam fanstatická trojka songov Life Becoming a Landslide - Drug Drug Druggy - Roses In Hospital s chytľavým gitarovým riffom ktorý mi nechcel vyfučať z hlavy :)
Bzuco, to neni pravda, ja z toho mnozstva vyberam to dobre. To, ze som na smiech mi nevadi..."and those who were seen dancing were tought to be insane by those who could not hear the music" :D
To Ricardinho
Hlavne že každy jeden debilny SLAM, ktory vyjde je super, začinaš byť fakt na smiech.
Hmm, nesouhlas, MSP žádná kokotina není, samozřejmě. :-) Maj dokonce několik alb, které považuju za absolutní špičku britského rocku let devadesátých...
Skor stojim za vecami, ktore sa aspon daju pocuvat:). Subjektivne samozrejme, MSP je keketina
Ricardinho stále stojí se svýma svalama, metalcoreovou nasratosťou a tágem v prdeli.:-) Jdi si nanést make-up.
Skvela recka na este supernejsiu kapelu, len ma mrzi, ze tu na MP nedavate dostocny priestor poctivym cesko - slovenskym kapelam. Subeer, co takto serial kam zahrnies super najlepsie istoty pop-rocku ako Chinasky, Buty a hlavne probuh nezabudni na IMTSmile:). Super, vsetky prostredniky nahoru:D
Subeer: Velmi správně. Dobrá deska, která vyšla mezi dvěma totálními bombami, dnes však v rámci diskografie plní funkci spíše toho průměrnějšího díla. I první tři alba (tedy jejich čtvrté, páté a šesté) natočená bez Richieho Jamese (v letech 1996-2001) mám o něco výš...
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek