INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ozaj na Hacride som zabudol, nech je aj metal zastúpený. Podarená moderna aj napriek zmenám v zostave.
m_h bude... měla být už dávno :-)
este si to nepocul?
radsej spat k dolezitej teme - bude recenzia na the nexus?
Vidis, mne tve komentare nesmirne bavi a inspiruji...
Thorn, Klypso - byla to jen má úvaha, v pohodě, nikoho jsem nepodezíral z toho co píšete, jen jsem popsal jak to na mne působí. To je celé.
2vike - tvůj komentář je přesně příkladem komentu, které mě tady nebaví a jsou důvodem proč se mi to tady, zjednodušeně řečeno, nelíbí tolik jako kdysi.
Jen kikot si muze myslet, ze redaktori, ze kterych uz vetsina ma neco za sebou a hudba u nich neni na prvnim miste, flakaji do zebricku prvoplanove intie kapely. Cela ta idea je smesna o to vice, ze fanousek intie sceny by se z Valhally osypal, protoze ma k intie asi tak daleko jako Stray ke zdrave sebereflexi ci rovnemu chlapskemu chovani...
~redaktori :-D
Smolik> prilis nad tym rozmyslas. Jednotlivi redaktory poslali rebricky (bez akejkolvek dohody). 1.1., po navrate z dovolenky som ich vsetky nahadzal za 2 hodinky do naseho dlhe roky pouzivaneho modelu. vysledok isiel ctrl+c, crtl+v bez diskusie do clanku, opravovali sa len preklepy a chyby.
ono, rebríček sa hlavne neplánuje, skrátka vyjde (po magickom sčítaní bodov) z iných individuálnych rebríčkov (toľko k prekvapeniam a prvým plánom)
Mně v tom žebříčku některé věci připadají prvoplánovaně alternativní abych tak řekl. Zvykl jsem si, že se tady hraje hodně na intelektuální notu, proto mě v žebříčku překvapuje i třeba Helloween, který já mám rád, ale novinku bych asi do top nezařadil a hlavně s divím, že se v souvislosti s ním zde neobjevuje hojně využívané slovo "agro" :-)
Ty raz jebneš celému svetu, chlapec mój. Máš na to, naozaj.
LW: Přeji příjemné čtení tohoto kvalitního serveru.
..najprv rozšifrovať uslzený denníček..
Cením si tvé snahy o vtip, můj příběh však není u konce.:-)) Nicméně mám v současnosti mnoho jiných zájmů. Žebříčky - třetina - ujde to, třetina - typické zdejší minoritní krávovinky, třetina - vyložená haluz. V době kdy se oceňovali zvěrstva jako ULVER nebo PORTISHEAD bylo hůř.:-)
S memoármi si ako ďaleko? Darí sa?
Kdyby mě někdo už dávno řekl, že se to tady všechno dělá jenom tak pro prdel, tak se na to radši hned zkraje vyseru.
A hlavne z toho netreba robiť zbytočnú vedu, že?
100 lidi -> 100 chuti... navic ten redakcni algoritmus se tady uz drive rozebiral a daval celkem smysl...
Nejenom to, je v tom žebříčku více diskutabilních jmen na úkor jiných, která tam nejsou.
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Vložit diskusní příspěvek