Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
K tomu vodu a jablká
Pokiaľ môžem odporučiť ja, tak potom Kura na slivkách.
Buchtu zobrať na About Time (od tvorcov Lásky nebeskej). Len treba privrieť oko pri tom cestovaní v čase, inak je to uveriteľná romantika :-)
No veď to. Vidieť v kine normálnu civilnú a uveriteľnú romantiku, ktorá nie je idiotská, je niekedy vcelku problém.
jj, tam sa to vyslovene hodí
Ale ten Pred polnocou hej...Hej? :)
Buchti radšej nie :)
Se hošy, ten život Adéle sa teda oplatí vidieť? Dá sa na to zobrať buchti? :)))
No, troufnu si říci, že to je snímek hodně zaujatý (není se co divit, režisér pochází z oblasti, kde je Oscar Grant mučedníkem a ten film je něco jako komunitní manifest), ale musím říct, že přes očividné idylizování Granta je to špičkové a strhující řemeslo.
Fruitvale mi otevřel oči. Děkuji moc tvůrcům. Já totiž fakt netušil, že v USA to mezi bílýma a černýma doutná, že ne každý černoch je grázl a že ne každý policista dodržuje zákon. Ohromně důležitý snímek.
Dobrý, viděl, líbilo: http://www.rozhlas.cz/radiowave/kultura/_zprava/rozbity-svet-mezi-detskym-pokojem-a-vrakovistem--1191390
Bohužel to doplatilo na blbej konec a fakt že Sobecký obr je v lecčems podobný a ve všem mnohem lepší.
aha... co potom britsky Broken (u nas tusim Rozbity svet) ?
V ČR 3/2014
btw Borgman nic ?
inak nádejne ešte vyzerá Konzultant od Ridleyho Scotta so scenárom Cormaca McCarthyho
buď to kritizujú, alebo chvália (za originálnu formu) - to je dobrý signál :)
Ty vole, ozaj. No dosť to vie popliesť. :)
Videli sme vlani.
S distribúciou je to svojské, na Slovensku sme mali viacero dobrých vlaňajších filmov až tento rok (Hon, The Master, Na druhej strane kopcov...). Tie už by sa ale do rebríčka ozaj nehodili.
Pieta a Je to iba vietor zostali kde? :)
Lore a Únos skvelé, na Pred polnocou pôjdem do kina.
Nj, vitezny film... ze tam jsou desitky dalsich vybornych/zajimavych - nemluve o dalsich festivalech - ...
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
Vložit diskusní příspěvek