Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Novinka je veľké sklamanie. Pamätihodných nápadov je tam ako šafránu.
jednim uchem dovnitr, druhym ven. nic nezustalo.
+ neskutecne nevyuzity loomis.
Co hovorite na novy album AE????
Ano, měl jsem na mysli koncertní záznam Black Earth s Johanem Liivou po Japonsku. :-)
My točíme o minireunione pôvodnej zostavy Arch Enemy...
Zivak z tohto albumu je uz vonku, da sa zohnat na Ebayi: War Eternal Tour, zial je to exkluzivne vydanie pre Japonsko cize zatial dost drahy import.
Nebylo by od věci, kdyby z toho natočili živák, tedy včetně video složky. Snad to někoho napadne ... :-)
Tak to som aj ja zvedavy. Tie zeny po nom, vyzeraju naozaj k svetu, ale do hudby AE mi ani za boha nepasuju!
ešte odkaz
http://bravewords.com/features/arch-enemys-90s-era-return-as-black-earth-its-100-nostalgia
Zaujimavá novinka priletela z tábora Arch Enemy. Tento rok odohrajú v Japonsku špeciálne turné pod názvom Black Earth, kde budú hrať materiál z prvých troch albumov s pôvodným gitaristom Christopherom Amottom a pôvodným spevákom Liivom! To bude veľmi zaujimavé vidieť a počuť po toľkých rokoch najlepšieho speváka akého AE kedy mali :)
Já bych byl rád, aby jim to vydrželo a hlavně aby začali co nejdřív Michael a Jeff makat na novejch písních.
To by mohla být zajímavá spolupráce,sem zvědavej jak dlouho tam vydrží a jestli bude taková posila znát na dalším CD.
Michael a Jeff jsou kamarádi, Jeff byl od rozpadu Nevermore v podstatě nezaměstnaný muzikant (nějaké to sólové kytarové album mu těžko vydělalo na chleba), tak proč by nabídku od kámoše do skupiny, která frčí, nevzal. A když do toho nevstoupí srážka eg obou vynikajícíxh muzikantů, tak by společně udělané album Arch Enemy mohlo být hodně zajímavé. Plus Alissa má o hodně širší vokální rejstřík, než předvedla na "svém" prvním Arch Enemy albu, takže snad nebudeme čekat další tři roky. Naopak si myslím, že Jeffa byla škoda, když byl tak říkajíc bezprizorní.
podla mna ide o ciste obchodny tah a snaha viac sa zviditelnit v USA
V AE by sa mohol obmeniť hlavne post vokalistu, lebo tie "drsné" slečinky to je des!
Jeffa je v AE škoda. Hlavně dokud si Amott stále neuvědomí, že by bylo záhodno konečně vypustil ty milionkrát zrecyklované melodie a zvolil jiný přístup k tvorbě.
Tak pre toto mám len jedno big WOU!
Zatím nebylo řečeno že je permanentní záskok, Fredrik Åkesson (Opeth) s nima hrál dva roky bez toho aby natočil album (pouze živák), ale pokud si Jeffa udrží, a nechají ho skladatelsky se podílel na dalším albu...tak by to mohlo být velice zajímavé.
Tak to je teda riadne prekvapenie. Zaujímalo by ma čo stalo za odchodom Nicka, ktorý túto umierajúcu kapelu na novom albume riadne nakopol. Ale náhrada zaňho je ešte zaujímavejšia. Zrejme to pre Loomisa bude výhodné najmä z ekonomického hľadiska :)
To je prekvapko teda. Skôr su dufal ze obnovia Nevermore niekedy....tak asi fakt never-more
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Vložit diskusní příspěvek