INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
DT su proste klasicka zavedena kapela - najlepsie roky za sebou, s Portnoyom by bolo sice lepsie, ale vrcholna forma uz davno passe (Once In a Livetime napr.fenomelnalna Take Away My Pain). Preto je lepsie sliedit kapely, ktore su momentalne na skladatelskom koni ako Anubis Gate, spominani Distorted Harmony, Haken, ked raz vymenia spevaka:) A vela inych. Aj ked do nasich koncin sa vyssie spominani urcite nepohrnu, ostava zrejme len:
http://www.progpowereurope.com/bands/
Symphony X
Přidám se palcem nahoru pro SX, Allena a Iconoclast. Jo a Lande pěje vlastní ligu, teda pokud má co. Nerozpakuje se totiž "troubit" i odpad.
Imothep - Tesat do kamene ! [30.7.2014 11:09]
Tak! Kevin Moore je presne ten, ktory ma v sebe zo vsetkych minulych aj sucasnych clenov DT najviac ... vsetkeho, co ma dobry skladatel a muzikant mat - IMHO :)
Strange Deja Vu a Finally Free boli bez Portnoya strange :-)
Tesat do kamene !
"Lakonicky dodám, že ovace, které vybouřily s posledními tóny Rudessova nástroje (s komorním nastíněním na tohoto principála), byly nespravedlivě přisouzeny muži, který by jen stěží dal takovou nádheru dohromady."
Vivat Kevin Moore.
Jeremy
Russell je aj moj najoblubenejsi spevak, Adrenaline Mob pre mna prvotina, na novinke moc tlaci na pilu na ukor melodie, solovky s Landem moc nemusim, kedze su podla mna bez napadu, famozny je na Atomic Soul, uz par rokov chysta druhu solovku, tak uvidime. Inak, samozrejme, v SX nedostizna meta, takto spieva len jeden:)
LaBrie aj v Katowiciach uplne cisto, ale fakt je ten, ze Strange Deja Vu a Finally Free bez Portnoya proste nie.
ad Russell Allan > podla mna jeho hlas zreje ako vino.
V ADRENALINE MOB a na battle solovkach s Landem zneje uzasne!
Jeden z mojich spevackych hrdinov!
LaBrie sa zase znovu naucil intonovat na zivo...sice obcas hlas ako Kacer Donald, ale aspon nie je falosny
Vidim to inak, Iconoclast je majsterstyk:)
....s tým SX posledným albumom máš pravdu.
SX ... posledne album bolo pruser. Russel ma tiez vek.
*z doby neurčité na dobu určitou...
Možná ten ne už tolik vysmátý Mangini souvisí s tím, že mu změnili trvání pracovního poměru z doby určité na dobu určitou:) Třeba se návratu Mikea nakonec dočkáme. Většina lidí, ať už žvaní cokoliv, prostě mají rádi happyendy a DT to určitě vědí, resp. jejich management jim snad napoví:)
A prave preto sa tesime na novinku od SX:)
DT som videl s rovnakym programom v Katowiciach na jar. Koncert bol skvely, rozdiely medzi starou a novou tvorbou priepastne, pravdupovediac ale bez Portnoya to nema moc vyznam.
BTW ked "progesivna" legenda chce tvorit a hrat konzervativne, aby nejaki fanusikovia nereptali... cele zle.. a to je presne to, kde sa to u DT zlomilo.. ;)
A su Jordnanove klavesy na zivo ako nahravka na albume? Asi nie. :D Preco by mali byt bicie? Asi kvoli osobnemu pohodliu starsich panov... Podla mna ta volba bola zla. Mozno aj v tom je ten krc Manginiho ze to nemoze hrat podla seba...netusim. Mne nejde o to, aby tam bolo 12432 uderov za sekundu lavou nohou poza hlavu a pravym malickom na ruke pomedzi vajcia, ale ked to nema groove a dynamiku a je to zahrate strojovo bez emocii (aj ked mozno na "metronom" presnejsie), tak to mohli dat rovno automat/playback... No nadrtit tie dlhe skladby a velky repertoar do bodky podla nahravky je masaker a nijako nezhadzujem Manginiho schopnosti, ale bolo to chybne rozhodnutie za ktore Mangini nemoze (mozno by mu stacilo dat volnejsiu ruku)...
v dokumente o vybere bubenika odznelo, ze prio je osoba, kt. to zahra ako z albumu, ziadny priestor pre nove prvky v starych nahravkach. jednoducho su si vedomi, ze maju kondzervativnych fans.
toto bolo moje piate zive stretnutie s kapelou a musim uznat, ze suverenne najlepsie... holt, domace prostredie, pobyt v prvom rade a luxusny playlist... a musim sa zastat Ziga Labrika, v Blave spieval fenomenalne, ako odtrhnuty z retaze - stara forma je zjavne definitivne spat...:)
100 ludi 100 chuti. Jà ficim na DT uz 20 rokov a pré mna su jednoznacna jednicka!!!Kazdy album zeriem a nerozoberam dristy.......ale v jednom suhlasim ze Mangini nema na Portnoya. Ale to je otazka casu. Mozno este jeden album a Portnoy a zvysok sa udobrie. Co citam rozhovory on sa verejne vyjadruje ze tuzi si s kapelou zahrat, ze on len potreboval pauzu......comeback urcite bude skor ci neskor
S Kevinom aj s Derekom to bolo uplne o niecom inom samozrejme. Portnoy bol tym poslednym klincom do rakvy. Kym v minulosti to bolo hlavne o hudbe a haldach dych vyrazajuich momentoch, posledne roky je to len o rutinerksom honeni hmatnikov. Za tie roky sa z tvorby vytratili takmer vsetky esencie, ktore robili ich diela vynimocne. Samozrejme, instrumentalne schopnosti z inej dimenzie ale uz mi tam chyba to "navyse". Chlapi robia svoju robotu dobre...ale na koncerty chodim kvoli hudbe a nie niekho robote. Nemam problem prezit to, ze Jamesovi to na zivo nikdy tak dobre nespievalo ako zvysku hralo, ale mam problem pochopit, ked si vyberu ako bubenika chlapika, ktory to odbucha "tak aby to bolo", ked mali moznosti ako mali. Ale asi cheli mat klud na pracovisku a nechceli niekoho kto im bude na stare kolena kazit patrocnice... :D
lebo to je dt :-). to je nieco ako riesit bubenicke kvality bubenike v metallice. moore bol kreativny skladatelsky. momentalny klavesak je rychly vytukavac a showman (a ide mu to dobre).
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Vložit diskusní příspěvek