Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Slayer? Spíš Tom & Kerry band
Aneb co říká Lombardo o svém odejití:
https://www.youtube.com/watch?v=IPHjNG1m22I
..asi hej, človek holt musí stáť v strede - ale čo taký chudák Gary Holt v tom prípade :DD Ale za mňa výborný koncert..
Inak štvrtok vážne dobrý - vyhrali to klasiky. SUFFO - ako vždy neskutočne energický, úžasne natlakovaný Death metal. OBITUARY - jedna zo starých srdcoviek a naživo vážne skvelá záležitosť.
Já jsem na BA nebyl, ale u Slayer v Praze (+Trivium atd.) to bylo totéž - Kerryho jsem slyšel výborně, ale Jeffa skoro vůbec... asi to je jejich poznávací značka, ale člověk holt musí stát uprostřed.
Štvrtok nabúšený - Crowbar, Obituary, Suffo. Na vysmiatom tárajovi Mullenovi som sa neskutočne bavil, zaslúžil by si vlastnú standup comedy show :-D
Čo sa týka Slayer, tešil som sa na "best offku" v atmosfére pevnosti, ale vystúpenie bolo až príliš rutinérske. Vlastne u Slayer je to už štandard.
Súhlasím s Demonickom a výhradami k zvuku: stáli sme bokom naľavo od pódia a z Kingových sól sme nepočuli ani notu...
Slayer zahrali dobre ale pri tychto veciach si nedokazem pomoct:
- zvuk a to najme rozdelenie gitar na lava/prava. Nechapem prečo, kedze u ziadnej inej kapely som to takmer nepostrehol.
- Holt a jeho sola. Oproti originalu častokrát jednoducho iné..
- velmi čajový Bostaph! Snad najvacsia slabina setu. Tohto bubenika mam velmi rad, ale jeho vykon bol velmi čajovy. Pamatam si, ze minuleho roku hral s Anthrax ako zaskok John Dette a ten tam pomaly zbural svoju zostavu, pot, energia a podobne. U Bostapha mi to prišlo len ako nutna povinnost zarobiť si na účty....sice v dnešnych Slayer tak rozmysla asi aj zvysok kapely
- setlist. Sice hit za hitom, ale predsa mohli aj niečo z 90´ strihnut
hláška
Nejlepší hláška čtvrtka: Trevor Peres nemá rád sóla ;o)
Top čtvrtek
Tak čtvrtek byl pro mě kapelově nejsilnější.
Crowbar - super zahuštěná jízda, mňamka
Obituary - ještě lepší než sem čekal-deathové nebe
Inquisition - Mám je rád z desek, ale bál sem se,že to ve dvou nedají. Překvapení! Příval energie jako swině!
Slayer - potěšili, nečekal jsem bombardování Josefova, žádné vyhlazovací procedury, jen koncert legendy. Stál jsem se spokojeným úsměvem, že mi na BA hrají Slayer a že jim to šlape. Spokojenost.
ad OBITUARY, v roku 2005 hrali večer, v tme, bolo to perfektné, ale tento rok sa k tomu výkonu veru s prehľadom vyrovnali.
Stále parádna koncertná kapela.
Pro mě byl ve čtvrtek nejlepší trojblok Crowbar-Obituary-Red Fang...všechny tři sety byly prostě parádní. Lehce mě zklamali Slejá. Všecko bylo jakože v cajku, ale palici mi to rozhodně neustřelilo tak jako jindy. Určitě bylo skvělé je v Josefově vidět, ale asi jsem čekal větší bengál. Trochu mě mrzí, že jsem to po The Architects vzdal a přišel tak o Khold...nevim, proč musí hrát pokaždé jako poslední sakra:)
Přiznávám, je to moje srdcovka to ano, ale takových mám víc a nenadržuju jim protože mě naživo už nedokážou přesvědčit. Ale Obituary jsou naživo pořád špička a třeba v Abatonu v 2008, kde hráli s Holy Moses, to mě úplně rozsekali. Brutal je větší scéna a hrajou ve dne, ale i tak bomba! Už podruhé jsem je viděl na BA a myslím si zaslouží lepší čas!!!
pro mě OBITUARY veké překvapení, čekal jsme úplně něco jiného ale živě mě posadili na zadek
Obituary
Obituary pro mě vrchol letošního BA. Asi se mnou spousta lidí nebude souhlasit, ale já to tak prostě mám!
Jo a ještě něco. Řev Johna Tardyho je absolutním šílenstvím!!!
Se ti voe, to Tradyho háro fut dobré. :) A Rudi nekomentoval Slayer?? *odpadol*
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Vložit diskusní příspěvek