NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
dobra oddychovka, paci sa mi to, ale nejak mi k tomu nesedi to slovo doom. je to melancholicke ale nejak prilis 'vzdusne'. dost hodene do post rocku.
napriklad 'vanished' hlavne na zaciatku pripomina '...of tragedy' od unholy ale tam kde unholy zadupaval do zeme pallbearer poletuje v podvecernom vanku
zaradujem si to k albumom ku klorym sa este treba parkrat vratit
... což neznamená, že to bylo zlý. Více v reportu:-)
pallbearer včera btw o dost horší než yob
jj, přesně tak to dělám a většinou nechápu, proč se vám to líbí/nelíbí :)
jony: tak jasně, machři jedou blogy, znají best new music 3 týdny dopředu a na hudební servery se už jenom chodí dívat, co na to novináři. :o)
Po bližším ohlodání:) soustrast
Pičfork je už pár let out :)
Po bližším ohledání:) souhlas
Yep, oni tyhle "ironický retra" milujou...
Pekárek: No vidíš, a já bych od nich čekal přesně tohle:-) Ale jak jsem říkal, nemyslím to zle, koneckonců chodím tam také.
Tohle bych tam třeba nečekal
http://pitchfork.com/reviews/albums/18958-slough-feg-digital-resistance/
Pitchfork beru jako nejlepší shrnutí nezávislých nahrávek, ty které mně zaujmou si poslechnubez ohledu na hodnocení a názor si udělám sám.
Tak jo, Pitchfork je opinion maker, trend setter a kdesi cosi, budiž ale řečeno, že jejich recenze jsou oprvaud fundované (i když jejich zaměření a preference snadno předvídatelné). Chodím tam rád, byť mě zaujme tak 1 deska z 10. Zrovna co se metalu týče jejich záběr cením, americkou scénu mají pokrytou dobře a ty "hipster metaly" mě docela berou...
Opeth si v picforku narozdil od jinych medii a fans moc neskrtli... takze vono to az tak zhave nebude.
Marigold: Já to nemyslím vy zlým. Jen mě dnešní až příliš velký vliv Pitchforku na obecné mínění o muzice trochu sere.
píč-fór-k
Doom metal pro hipstery - no a? Co je na to špatně?
Kdybych se měl vyhejbal všemu US stoneru / doomu / blacku apod., co kdy Pitchfork pochválil, tak přijdu o dost kvalitních nahrávek.
Ta deska je výtečná, ať si Pitchfork píše cokoli.
To tak většinou bývá když je to jeden z nejvlivnějších portálů na internetu :)
Doom metal pro hipstery. Vždycky, když něco vychválí Pitchfork, tak se všichni z toho můžou posrat.
Na prvy posluch vynimocne skvela vec, 100% doom bez funeralnych vylomenin.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek