NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ano, přesně to jsem měl na mysli. první řada fotografů, kteří se ještě tváří nerudně, když do nich tancechtiví jedinci strčí. Chápu že je jsou fotky třeba, ale nestačí jak je zde popsáno udělat pár snímků a pak už se věnovat hudbě? Opravdu nerozumím vychytávání si optických zázraků focením přes krystal a podobné vylomeniny. Vždyť je to metalový koncert, kde si všichni návštěvníci platí za to, že si chtějí užít kapelu, ne kouzla fotografů...
Tak to nebylo mířené na tebe konkrétně, stejně ani nevím, kterej jsi byl, ale když říkáš z boku, tak jsi možná při Pallbearer stál vedle mě :D Spíš to bylo taková všeobecná glosa.. Obzvlášť v Brně je oblíbeným sportem fotografů srát se do těch nejhustěji zalidněných míst a ještě se tvářit ublíženě, že jim lidi hážou vlasy do objektivu :))
byl jsem z boku, pět minut jsem fotil a pak jsem šel doprdele jak to se sluší a patří :)
To je celkem obtěžující všeobecně, když si člověk chce vychutnat koncert a musí pořád uskakovat někomu s objektivem...To je problém současných malých koncertů všeobecně... Když je dostatek místa, tak proč ne, ale jinak je to fakt spíš ke škodě věci... Jinak koncert byl luxusní.
ehm ... tak sorry no... :)
Výborný koncert. Jediné negativum (a bohužel nejen tohoto koncertu) byla plejáda fotografů v první řadě. Až jsem si chvílemi připadal jak na tiskovce a ne na metalovém koncertě...
Tak tak, Pallbearer dobrej, ale převálcovanej.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek