NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jo Ríša je zas chytrej jak rádio,hádám,že to musí být nějaký pan inženýr a ještě Mudr a nevím co ještě...
No a jinak jak jsem napsal omylem do hodnovení tohle album mi v minulém roce uniklo i tu kapelu jsem dosud neznal a je to opravdu výborný.
RS2
Daj si facku, si sprosty a arogantny.
Tak tak, Reaperiik, a k tomu este postupit cez TDM na slamik a si uz na tej spravnej ceste. Uz si skoro tam, len este ti trochu toho preposluchu tychto techniockych blbosti chyba;)
Inac, "Komplexní, kompaktní a barvité album charakterizuje i střídání growlingu a lehce androgynního Timova zpěvu"...toto uz radsej fakt no comment...pre knedlu a ciarky vseobecne mozno dobre, ale pre nas?:))))
.. na tom propracování se k tech deathu něco je! :-))
Jinak jsem ráda, že se tu recka na Citadel konečně objevila a Marimu znovu díky za tip. Jsem se do toho alba zamilovala.
minimálně takový defiant imagination od quo vadis bych regulérně zaved jako povinnou četbu (slyšbu?)... to album mi kdysi hodně pomohlo a stále pomáhá kdykoliv si ho pustím... tech-melodeath ftw!
Ano, kazdy k tomu snad jednou dospeje. Zasadit strom, postavit dum, zplodit syna & poslouchat technicky death metal, myslim, ze tak nejak se to rika...
výborně... snad se chytne rovněž Haneke a celý tohle zničující tdm inferno se svym striktně racionálně metodickym chladem zvěční na filmovej pás! :)
Michael Smolík: došlo na Reaperův sen, že všichni budeme psát jen o technickém death metalu :-)
pan Jogurt :-))) toho som ja nezažil
už třetí progesivní technično v poměrně krátkym časovym úseku... jen houšť a větší kapky!
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek