Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Z podobneho sudka - luxusna gitarova pracicka na novinke DGM:
https://www.youtube.com/watch?v=tlsntjZBZxM
Bude co pocuvat;)
okrem toho sustania v usiach na dalsi den, skvely koncert
http://www.valhalla.sk/?p=9132
Bylo to fajn, bylo to víc než hlasitý a Russel místama zpíval teda pěkně falešně ... asi se neslyšel -:)
Ano, až na tu podstatnu maličkosť > masakralne prestreleny zvuk, v červených svetlach na mixe, kde uz skreslovalo uplne vsetko aj šum medzi skladbami to bolo super koncertne vystupenie.
Ad MELTED SPACE: to bol nejaky zvlastny symfo-epic opera projekt klavesaka Pierra Le Pape, v ktorom polepil kde akych spevakov (mimo ineho ex-vokalistka SERENITY). Mal som pocit ze bud su v ten vecer vsetci chori, alebo hraju svoj prvy spolocný koncert...tak falosne som uz dlho nepocul na zivo nikoho spievat :-(
výborný zážitek, kterému k dokonalosti chyběl jen trochu snesitelnější zvuk???
jasně proč si vubec myslet, ze na koncertnu HUDEBNI kapely by nekdo chtel NECO slyset.
Recenzent byl zrejme v jinem paralelnim vesmiru nez vetsina zhnusenych navstevniku.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Vložit diskusní příspěvek