Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Dan z Tess a jeho výlet mezi publikum, a jak přitom ještě zvládá zpívat :-)
https://www.youtube.com/watch?v=u0WqUvib4D8&feature=youtu.be&t=194
Parkway Drive
já s PD neměl problém. Naopak mě jejich show bavila. Do Brutalu jsem je v podstatě neznal a měl je zařazené jako jednu z generických metalcore kapel, kterou do jisté míry byli. Po Brutalu jsem si naposlouchal jejich poslední album IRE a rozhodně není zlý, pokud se vykašlu na to, co bylo kdysi
Ja od PD dostal to, co jsem ocekaval. I kdyz je fakt, ze nejsem moc fanousek techto stylu, tak to dal nerozmazavam. Perturbator je borec, ale tolik skladeb najednou v danem stylu uz na mne bylo moc. Navic top skladba byla hned druha, takze ksem videl cca pulku. Mono super, ale byl jsem namacknutej na hradbe jako tlacenka. Gojira nejspis vrchol dne (nevidel jsem vse), cekal jsem, ze budou mit problemy se zahranim některých skladeb nazivo a ono to (alespon z meho mista) znelo hoodne dobre.
Čertužel jsem přišel o dost věcí, ktere bych vidět chtěl. Ale tělo bylo proti. Takze k me smule k HE, Aborted a opet ani k Obscura nemuzu nic rict. Doufam, ze nezacnou skladat kraviny, nez se mi je nekde konecne podari stihnout. Tusim byly ten den i Perfecitizen a tech je mi tez lito, ze jsem nemel moznost si je uzit.
Pravda o Demimonde platí nejen o zvuku. Top ostuda BA 21. Pražáci s velkým egem a prázdnou tvorbou.
Slyšel jsem celé nové album opakovaně, strašně jsem při tom trpěl nudou a styděl jsem se za členy pro ty jejich trapné syntezátory.
Velké halo kolem ničeho, prázdná póza.
Jo jo PD jsou dneš již jen laciný heavíkový cirkus. Kde byly romance is dead, boneyards, deliver me a další klasické kusy? Jde vidět, že se slušně distancovali od staré tvorby. Naštěstí čtvrtek nabídl fantastická vystoupení AAL, euforické Tesseract, Gojiru a další.
tvl, no jako videl jsi toho mamrdy, to smekam!
pristi DMMND live 10.9. s Anaal Nathrakh, kde snad nas nechaj poradne nazvucit :), a tady poslech desky http://demimondeofficial.bandcamp.com/
Jinak AAS, Tesseract a Gojira TOP dne...škoda, že jsem nestihnul Plini a propásnul MONO udiveným zíráním na PD...
S PD naprostej souhlas...viděl sem je po 4 a tohle vystoupení bylo dost z trapný, největší zklamání! Ani nechci vědět,kam jejich dalsi vývoj povede...nějak jim ten úspěch přerost přes hlavu obv.
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Vložit diskusní příspěvek