NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nová deska podle uveřejněných songů slibuje posun k atmosféričtějšímu a skladatelsky komplikovanějšímu DM, při zachování poměrně syrové produkce Finitude. Basák s bubeníkem předvádějí místy až jazzem načichlý rytmy, vokál si zase tu a tam odskočí do blacku, do kterýho je v některých pasážích hozený i feeling (víc pochmurnosti). Co do použitých prostředků je to ale pořád tech/brutal death s odkazy na Suffo, Cryptopsy, Morbid Angel, místy i Cattle Decap. a Immo (některý riffy jsou majestátní jako by je složil Vigna). Jestli budou všechny songy tak dobrý jako ty tři co pustili ven, tak kandidát na desku roku.
tak u mna je v top 10 za 2016 tiez, zo zaciatku ma to nejak nechytilo ale -narastlo to- haha, uz len dodam ze minimalisticky artwork ma na svedomi nikto mensi nez Toshihiro Egawa
Jeden z najlepsich albumov 2016. Bohuzial tu po nom ani pes nestekne, treba uz totiz konecne vyriesit, preco je Ulrich taky mizerny bubenik.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek