NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tak to chápu...Jinak jsem nechtěl, aby to vyznělo jako nějaká přehnaná kritika webu. Jenom, že léta zpět pro mě byl MP každodenní záležitostí, teď jednou za čas jen rychle, bez velkého čtení, proklikám, co se objevilo a tím to hasne. I když pomalu se to začíná zase měnit. Samozřejmě jsem si vědom, že tohle je díky mé žánrové orientaci hodně subjektivní a že jsem nejspíš v jasné menšině. Každopádně ale díky a těším se na další recenze.
Dík, moc se necítím jako ten, kdo to tu drží, tohle je na jiné kolegy spíš... ale zase jsem objevil chuť psát pro MP, je jako manželka, který člověk roky zahýbá, ale stejně se k ní nakonec vrátí :-)
Výstižná recenze, souhlas! Jen tak mimochodem, dlouho jsem měl za to, že tento web pomalu upadá, ale Marigold to v poslední době setsakramentsky drží. Jediné recenze, co tu teď v poslední době pro mě za něco stojí, jsou jeho. Vedou jednak četností, druhak pestrostí a za třetí trefností. Byť třetí kritérium je čistě subjektivní, první a druhé nikoliv. Že by autor na stará kolena konečně znovuobjevil své kořeny?
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek