Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
01.Swans - The Glowing Man
02.Frost - Falling Satellites
03.Ihsahn - Arktis
04.Car Bomb - Meta
05.Brittish Theatre - Mastery
Metal roka bezkonkurenčne ANTHRAX - For All Kings,
ďalej gulášik pozostávajúci z týchto ingrediencií: Stam1na- Elokuutio
VOIVOD - Post Society
METALLICA - Hardwired... To Self-Destruct
Blood ceremony - Lord Of Misrule
Barry Adamson - Know Where to Run
DAVID BOWIE - Blackstar
Metal Church - XI
Santana - santana iv
underworld - barbara barbara, we face a shining future
Paradox - Pangea
St. Paul and The Broken Bones - Sea Of Noise
Z progu zvíťazil Tony patterson - equations of meaning pred výborným Karmakanic – dot,
potešil aj snový teátr so The Astonishing,
naopak trpko sklamali minulý rok HAKENi na Affinity a po zhliadnutí lajfka VEKTOR na BA moj záujem o Terminal Redux sa nejako vytratil do stratena…
Tento rok ma okrem VEKTOR a BOWIEho nic vyslovene neodrovnalo a skor som objavoval starsie veci aj v zanroch, ktore tak moc nesledujem.
Bez poradia; Vektor, Gojira, Alcest, Katalepsy, Wormed, Cthe'ilist, Nick Cave, David Bowie, Defeated Sanity, PJ Harvey, Kovadlina, Borknagar, Obscura.
Pořadí celkem OK, Gojira u mne také No1, Metallica je samozřejmě spíše recese.
Rok plny priemernych az impotentnych albumov starnucich kapiel (na par vynimiek). Top - Fates Warning, Vektor, Ihsahn, Lycus, Deathspell Omega, Unfathomable Ruination, Internal Suffering, namiesal aj Glenn Hughes. Skladba roku je od Tesly - Save That Goodness! Fajn novy rok vsetkym.
rok 2016 mi priniesol do playlistu nasledovne ( poradie nepodstatne )
ALBUMY
Omnipotent Hysteria - Abbatoir of Slain Deities
Katalepsy - Gravenous Hour
Neurogenic - Ouroboric Stagnation
Xenomorphic Contamination - Colonized From The Inside
Atlantis Chronicles - Barton's Odyssey
Virulency - The Anthropodermic Manuscript of Retribution
The Elite Five - Depths Of R'lyeh
Pighead - Until All Flesh Decays
Big End Bolt - Killstruments & Deathods
Decimated Humans - Dismantling the Decomposed Entities
Infecting the Swarm - Abyss
Wormed - Krighsu
Unfathomable Ruination - Finitude
EP
Iscariot - Blood Doctrines
Psychosomatic Self-Mutilation - The Apex Of Selective Extinguishment
AngelMaker & A Night In Texas - Unholy Alliance Split - z tohto EP iba skladby od AngelMaker
Každopádne to bol silný rok plný skvelých vecí bez ohľadu na prísne žánrové škatuľkovanie.
v rebricku zarazia 2 veci:
1. Metallica podivne vysoko
2. Bronze pomerne vysoko tiez - tesim sa na recenziu
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Vložit diskusní příspěvek