Thumbs up :-)

Threshold at Rebellion Club Manchester, 18.11.2017

Kedze Threshold nemaju na aktualnom turne ziadnu zastavku v nasich koncinach, rozhodli sme sa vycestovat na koncert do Manchesteru, ktory sa konal v sobotu 18.11.2017.
Koncik bol situovany do maleho klubu Rebellion, kde sa zislo necelych sto hlav. Tazko povedat, ci to sposobila nedostatocna propagacia, uzke spektrum fanusikov kapely alebo skutocnost, ze v ten isty vecer sa v nedalekej Manchester Arene konala show legendarnych Deep Purple.

Koncert zacal presne o 20 hod. predskokanom Prognosis – ide o progovy kvartet, kde spievali/kricali tak gitarista, ako aj basak. Fajn muzicka, no viac nez ta nas zaujal basak/“hulakac“ a jeho obrovska charizma a este vacsia brada :-D Btw. chvilami mal typek taky nastvany vyraz, ze stretnut ho v noci – asi sa od strachu po... :-D Chalani zahrali nadupany set s dlzkou cca 40 minut. Avsak ich hudbu cielene asi vyhladavat nebudem...

Nasledovala prestavka, pocas ktorej sa chalani upratali z podia a Glynn Morgan zatial zapojil svoju gitaru, mikrofon a doladil dalsie detaily (ano, ano, pani z Threshold si zapajali a zvucili nastroje sami, bezprostredne pred ich setom v najvacsej miere prave Glynn, civilnym povolanim elektrikar).
Za zvukov uvodneho intra v podobe The Shire Pt. 1 z posledneho albumu vysla na podium hlavna hviezda. Nasledovala pre mna jedna z najvacsich peciek celeho setu Slipstream – skladba, ktora sa perfektne hodi na rozohriatie publika, avsak toto anglicke ostavalo zatial pomerne chladne.
Dalej sme mali moznost vypocut si skladby The Man Who Saw Through Time, Sunseeker, Long Way Home, Snowblind, Ashes, Hollow, Innocent, Pilot in the Sky of Dreams a Mission Profile.
Bola to teda zmes veci, ktore tak nedavno, ako aj kedysi pradavno :-) naspieval Glynn, dalej skladby naspievane Damianom, no najviac by som vyzdvihla pecky, ktore v originale nesu hlas Andrewa „Maca“ McDermotta.
Akonahle Glynn spomenul, ze ide o Macove klasiky, ludia bleskurychle ozili. Nuz, islo o obrovsky rockovy hlas a vecnu legendu.
Pocta voci nemu z Glynnovej strany bola velmi peknym gestom a – hoci Mac bol jedinecny a nenapodobitelny (skoda, ze nam uz nikdy nazivo nezaspieva :-( ) – Glynn zvladol jeho party s obrovskou ctou.
Po klasike klasik Mission Profile nasledovala kratka odmlka, po ktorej prisiel pridavok v podobe dvoch piesni z posledneho albumu – Lost in Translation a Small Dark Lines. Skutocnost, ze najnovsi singel prisiel az na uplny zaver, bol vcelku prekvapivy, no tento tah sa podaril. Chladne anglicke publikum v priebehu koncertu pookrialo a ku koncu bolo uz pomerne zive, co vyvrcholilo prave pri poslednej skladbe.
„Secteno a podtrzeno“ – pani podali vynikajuce instrumentalne vykony a Glynn si velmi slusne zastal svoj staronovy post v kapele. Je to navyse velky sympatak. Medzi jednotlivymi clenmi kapely koluje velmi dobra energia, evidentne sa zo spolocneho hrania tesia.
Kedze sa pani nepotrebuju hrat na ziadne velke hviezdy, tak si aj pred koncertom, ako aj po nom velmi radi a ochotne podiskutovali s fanusikmi. Obzvlast Richard West sa (mimo casu na podiu) „motal“ medzi ludmi neustale :-)
Celkovo mam z koncertu – az na h.u. slabsiu ucast – skvely dojem a zazitok.

Pozn. 1: Vzhladom na udalosti, ktore sme si pripomenuli den pred koncertom, mi neda nepodotknut, ake je skvele, ze – ked uz nepridu niektore kapely do nasho geografickeho priestoru – si mozeme pomerne slobodne zajst z casu na cas na nejaky koncert na „hnusny kapitalisticky Zapad“ (hehe).

Pozn. 2: Spolu so show The Neal Morse Band v Berline v marci bol tento koncert pre mna topom roku 2017.

The Contortionist vydali pozoruhodny album, s ktorym sa da stravit more casu, vokalne je to velke prekvapenie. Enslaved opat bomba, od roku 2006 nechybili.. Threshold, SoA, Voyager, Anubis Gate - jedno sklamanie za druhym. Legend Of The Shires pocujem ako rutinny a najma pateticky album. Cakam na novinku Distorted Harmony, podla mna urcite najlepsia z novych "klasickych" progmetalovych kapiel.

The Contrortionist cista uspavanka......na moj vkus. jasne Sons of Apollo nic nove ale ako fanda Dream Theatru spokojnost. No a Enslaved nato ak mam chut da sa......ale zas tak casto to nieje. Celkovo si myslim ze porovnavat tieto konkretne 3 kapely nieje mozne lebo kazda je uplne ina. Fanda klasickeho progu v style Dt prednostni jednoznacne Sons,,,,kto ma rad trosku avangardu tak Enslaved no a Contrortionist je je misung atmosferickej a psycho a avangardu atd......100 ludi 100 chuti

Tak to tedy mi obě kapely spolu s Enslaved přijdou o dost zábavnější než novinka od The Contortionist,která mne spíše uspávala,ale tak každý má rád něco jiného.

Asi takto: počúvam (mimo spústy inej hudby, teda z metalových noviniek "progresívneho" razenia) posledný mesiac najmä album The CONTORTIONIST "Clairvoyant" a posledné tri dni ENSLAVED "E" ... a v porovnaní s nimi sa mi nový a pridlhý Threshold zdá byť "iba" dobrý /priemerný ( relatívne vyčerpaná invencia) a album "supergroup" Sons Of Apolllo "Psychotic Symphony" dokonca bombasticky smiešny a prázdny (tu sa o invencii nedá hovoriť ani náhodou) ...
U mňa majú mladí amíci aj nórski veteráni oproti obom veľkým menám v súčasnosti celkom jasne navrch ...

Tak jsem si to poslechl u ranní kávy.Muzika super a parádní zvuk.Všichni supr práce a Portnoy?To není člověk,to je stroj.....

Další adept na desku roku! Naprosto brilantní opus a Soto je eso kapely!! Totálně vymazali DT!

Ani nie aspoň mne nevadí. Zvuk je však brutálny

a nekundi to tam ten Soto?

mas sa naco tesit......je to bomba. Pocul som to 3 krat a bomba

kuklac :Ježiš,tak na ty jsem úplně zapomněl a hlavně,že jsem na to byl zvědav.Díky za připomenutí.Už se těším, až si to poslechnu.

je tu dalsi konkurent k vybornemu albumu THRESHOLD a to Sons of Apolllo....totalny progress masaker

mozno bude wilson limited edition😂

MageZ: Je to tak, i nahrávání probíhalo ještě s Wilsonem.

Sklaby boli ze vraj pisane este pre Damiana..fakt alebo bullshit? :)

Zrovna dávám cca 20tý poslech celého dvojalba. V uších mi zní The Man Who saw Through Time a nemohu si pomoct, ale to je snad vážně nejlepší píseň co Threshold nahráli! Ano, beru v potaz i takové opusy jako Sanity's End, The Ravages Of Time nebo Critical Mass.
Celá nová dvojplacka navíc nejeví známky oposlouchání. A Glynn Morgan je tahounem celého alba! Threshold jsem začal poslouchat kvůli Damianovi (a jeho účasti v Ayreon), ale ten špinavější a syrovější Glynnův projev se k atmosféře alba daleko víc hodí.

OK a najnovšie teda už aj SONS OF APOLLO je v TOP 2017 prog ;-)

@marigold

CALIGULA'S HORSE je naozaj take dobre al. je tam protekcia?
na Spotify svieti Marigold 458928x :-D.

Proč všude čtu, že Wilson nahradil Maca po jeho smrti v roce 2011? Mac kapelu opustil v roce 2007 krátce před začátkem turné k Dead Reckoning a skutečně ho nahradil Wilson, i když tehdy ještě asi ne jako úplně plnohodnotný člen kapely.