OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Mercyful Fate jo, ale King jako zpěvák...no ten jeho hlas taky zrovna nežeru. Ale na MF to baví.
123456
Suhlasim s tym nazorom o zvuku.V porovnani s ostatnymi doskami KD je naozaj trosku plochy.Tiez patri k mojim naj albumom od Kinga.Pribeh hudba a aj spevova prezentacia jednotlivych postav a dejovych linii je proste DOKONALA.A hlavne tie sola.....to je nadhera.Vzdy mi to pride, tak, akoby King prestal spievat pribeh a Andy v nom pokracoval svojimi solami, ktore nechavaju priestor pre predstavivost.Taktiez, psychologia dramaturgie tejto dosky je skvela.Napr.ked dej uz vrcholi a miesto ocakavaneho konca daju na album pomalu a pokojnu instrumentalku co v posluchacovi vzbudi, len vacsie napatie.A taktiez ked tato instrumentalka konci fade out - om a do stisujucej sa hudby pride naraz ten ruch, ktoreho sa clovek, ktory to nepozna zlakne.Este sa vratim k tomu soundu.Tuto dosku mam na MC, CD a aj na vynile a musim priznat, ze v tomto pripade LP vedie:-)
Them remaster
slyšel jsem jen remasterovanou verzi takže mě žádný špatný zvuk nevadil jedno ze tři nejoblíbenějších albumů od kinga
Mimochodem v Sanctuary zpíval Warrel Dane,známý z pozdějších Nevermore,a to by už mělo mnohým napovědět,akorát,že v Sanctuary své hlasivky mučil mnohem víc.
Škoda toho zvuku
Tohle album si určitě zasloužilo lepší zvuk,který je příliš plochý a poslechově desku zabíjí,protože King Diamond zde předvedl podle mě svůj nejlepší materiál,který stavím hned za nepřekonatelnou klasiku s Mercyful Fate,Don´t Break The Oath.Jinak Diamonda a jeho vykastrovaný vokál zase až tak moc nemusím.Komu se líbí takový zpěv a nezná kapelu Sanctuary,tomu doporučuji např.album Refuge Denied (1988).Myslím si,že bude mile překvapen a rozšíří si hudební obzory,pokud jej ovšem sežene.
Nebejt toho šílenýho soundu a hrozného zvuku bicích, určitě bych neváhal tohle album zařadit na nejvyšší špičku z Diamondovi tvorby.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek