Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
nove album rastie casom.
reign of light
Reign of light je moje nejloblíbenější album od SAMAEL :) jedna pecka za druhou
Nejvíc po těch letech točím první dvě věci z "Reign of Light", Moongate i Inch'Allah jsou mistrovský prdy
Já musím konstatovat, že "Passage" je jedna z těch desek, které přeci jen časem dost stárnou a ztrácí, byť bych jí pořád dal do desítky nejdůležitějších desek mýho života :-)
Já musím konstatovat, že "Passage" je jedna z těch desek, které přeci jen časem dost stárnou a ztrácí, byť bych jí pořád dal do desítky nejdůležitějších desek mýho života :-)
Právě se mi zdá, že se po dlouhé době k Passage přiblížili. Jen to není na první poslech.
Tohle jsem vůbec nezaregistroval. Samael mám v žebříčku osobních oblíbenců hodně vysoko, takže Hegemony rozhodně zkusím dát šanci.
On nemyslel kopírku, ale kvalitu;)
A proč by mělo vlastně?😉
druhy passage nebude. treba sa s tym zmierit.
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
Hudba téhle party z Manchesteru je ukázkou klasické stoner doom školy a jako posluchač balancuji na vážkách, zda už je to příliš klišé, nebo stále ještě dostatečně zajímavé. Ale odkazy na sabbatovské vlivy celkem fungují, takže snad dobrý.
Jak dí kolega Noisy. Velmi slušná deska, zdařile zlámaná skládanka ULCERATE a GORGUTS postavená však na tučnějších a brutálnějších základech. Těžký poslech, je to jako když chcete vylézt osmičkovou cestu a máte k dispozici tak třetinu použitelných chytů.
Vložit diskusní příspěvek