THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
James LaBrie´s MULLMUZZLER - 2 - zpět na článek
-
Imothep
17.8.2005 10:01ano, to je velmi dobry priklad toho, jak se zpivat opravdu nema
Heidegger
16.8.2005 17:48Imothep
Bueno, bueno... ale to vykrúcanie palcov. Vieš, nemôžem Ti zabudnúť Kotipelta.
Imothep
16.8.2005 14:03Heidegger - pokud jsou v rejstriku toho ci onoho zpevaka a on je zvlada, pak je vsechno v poradku.
Heidegger
16.8.2005 13:51Imothep
Mam pocit, ze Tebe vysky ako take vykrucaju prsty na nohach. Ale aj Masta vie, ze cim higher, tym je to lepsie. Co tam po spoluhlaskach, maju smolu.
vike
4.6.2004 12:27nazivo jsou lepsi nez na deskax
yossarian
4.6.2004 12:22me se nelibi zabarveni toho hlasu...jinak zpivat samozrejme umi, i nazivo to odzpival dost ciste.
vike
4.6.2004 12:20ba ba, mne se hodne libi i Six Degrees - druhy disk mu je sity na miru
damien silverwing
4.6.2004 12:16Na Metropolis Pt.II se docela vytáhnul...
vike
4.6.2004 12:07Ja jsem si na jeho hlas zvykl a v nekterych vecech mi dokonce sedi jak dekl na prdel ...
yossarian
4.6.2004 12:01kdyz DT jen hrajou, vetsinou je to celkem dobry, ale jakmile do toho zacne zpivat tadle buzna, de to vsechno k sipku.
vike
4.6.2004 11:40Navic 'musi' v DT se svym nastrojem - tzn hlasem - onanovat stejne jako zbytek kapely ...
Imothep
4.6.2004 11:36zpiva skvele - mnohem lip a uvolneneji nez u DT, protoze jsou to skladby slozene primo na jeho polohu hlasu, takze se nemusi skrtit jako u sve domovske kapely, kde jsou mu v urcitych vyskach rozumet z textu pouze samohlasky.
damien silverwing
4.6.2004 11:20Docela by mě zajímalo, jak zpívá na sólovce, protože právě jeho podivně mečivý hlas mi u DT kolikrát dost vadí...
BODY COUNT - Merciless
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
DJEVEL - Natt Til Ende
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
NEKUS - Death Apophenia
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
GAEREA - Coma
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
VAMPIRSKA - A Liminal Heart Paints The Deepest Shade Of Serenity
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
ALARM! - Alarm!
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek