Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tak já budu ten negativní, jo? ChW jsem viděl v LMB a o pražském koncertě platí v podstatě totéž co zaznělo v recenzi. Vypíchl bych cit pro Moment, součástí hudebních aranží byl i světelný park, nad kterým evidentně někdo hodně přemýšlel, hned v Carrion Flowers se povedlo podtrhnout odmlky nejen tichem, ale i okamžikem naprosté tmy. Půlvteřina, která dělá hodně. Díky přidané hodnotě světel a preciznímu zvuku (kytary jsou naživo ještě čitelnější než na špinavě produkované Hiss Spun) zní skladby lépe než na desce. K tomu minimalistická, ale silná stage presence Chelsea, která drobnými gesty, třeba obouruč uchopením mikrofonu, vytočením loktů a pohledem k zemi posune například už tak naléhavou Scrape ještě o úroveň výš.
Problém spatřuju v dramaturgii. Dnes se zřejmě cení, a často to při hodnocení koncertů slýchám, když je set pojatý jako Rituál. "To byl rituál".
Já tomu říkám jednorozměrnost a těším se až to vyjde z módy. Skupiny teď dělají to, že vyberou podobně znějící skladby ze své diskografie, i ty odlišné přizpůsobí současné aranži, a seřadí je tak, aby hodinu pozvolna gradovaly, bez větších náhlých sonických změn. Když to dělají Swans, je to ok, to je jejich game. Ale když na tenhle vagón naskakují všichni, je to křeč.
Typický moment, Wolfe hraje After the Fall, to je ta písnička která má uprostřed ten náhlý antiklimaktický zvrat, break do nepatřičně působící potrhlé elektroniky. Odvážný krok v hudbě, která je jinak temná a vážná. V živém provedení je tento zvrat nahrazen bezpohlavní, hloupatou post-blackovou kytarou. Podobných míst, kde došlo k ohlazení hran ve jménu plynulosti, bylo v setu hodně, nehledě na to že byl už tak postavený téměř výhradně na rámusivých skladbách, které jsou ok, ale nejsilnější momenty ChW jsou podle mě někde jinde. O náhlé zálibě v bezcílném post-rockovém leadování už jsem psal v avenue. (Proboha proč.?!)
Odcházel jsem "meh" spoko, ale koncert z Dobešky ’15, kde se tolik nehrálo na prokomponovaný celistvý zážitek a heavy fláky z Abyss byly projemněny těmi z Pain is Beauty, byl o třídu výš.
https://www.stormbringer.at/livereports/galerie/3033/chelsea-wolfe-und-brutus-arena-wien.html
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Vložit diskusní příspěvek