Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
best
nejlepsi deska amorphis od tales........diky za ni
Pro ty, kdo mají rádi "tu lepší" tvář Amorphis, doporučuju Abhorrence a EP Megalohydrothalassophobic
Souhlasím se Svářečem, obě poslední alba Amorphis jsou jejich nejlepší. A zpěvákův výkon snese nejpřísnější kritéria.
Amorphis s věkem dozráli jak víno, Under the Red Cloud a Queen of Time jsou jejich nejlepší desky. Osobně řadím QoT úplně nejvýš, protože fakt nemá slabého místa (byť některé skladby mám samozřejmě radši než jiné), zatímco na UtRC se pár zaškobrtnutí nachází.
Vyborne takze uz ziadne rychlokvasky po tyzdni ale pekne napocuvat aspon rok. A vsetci.
No pozrime sa aký recenzentský rest sa odškrtol... Aj keď trochu dosť neskoro. Každopádne skvelý album a spolu s predchodcom jeden z najlepších melodických metalov súčasnosti.
Kýč
Nemohu souhlasit s touto recenzí, nahrávka zní jako plytký metálek pro maminy, kytary téměř zanikají v symfonické a klávesové vatě. Jaký rozdíl oproti takovým Orphaned land, kteří se stejným producentem převedli, jak má znít stylově pestrý, ale i ostrý metal...
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!
Veľmi zmysluplný a silný návrat. Umné nadviazanie na to najlepšie z ich tvorby (prvé tri albumy) a skvelý výber speváčky. Zaslúžený obrovský úspech.
Vložit diskusní příspěvek